Je tu zatím hodně neznámých
Sociolog, spisovatel a diplomat Martin Bútora se narodil roku 1944 v Bratislavě. V listopadu 1989 byl spoluzakladatelem hnutí Veřejnost proti násilí, poté pracoval jako poradce prezidenta V. Havla pro lidská práva.
Sociolog, spisovatel a diplomatMartin Bútorase narodil roku 1944 v Bratislavě. V listopadu 1989 byl spoluzakladatelem hnutí Veřejnost proti násilí, poté pracoval jako poradce prezidenta V. Havla pro lidská práva. V roce 1997 přišel s myšlenkou založit nezávislý think tank „Inštitút pre verejné otázky“, stal se jeho prvním prezidentem a působí v něm dodnes. V letech 1999–2003 byl velvyslancem Slovenska v USA. Je autorem tří prozaických knih, televizních a filmových scénářů a překladatelem divadelních her.
Ještě před týdnem se mluvilo o tom, že výsledek českých voleb by mohl mít značný vliv na průběh voleb na Slovensku, které se konají koncem tohoto týdne. Dá se však dnes – u vědomí toho, jak dopadly – o nějakém vlivu mluvit?
V tuto chvíli to je nejednoznačné. Oba hlavní protivníci ve slovenských volbách český výsledek interpretují po svém. Premiér Mikuláš Dzurinda v čele Slovenské demokratické a křesťanské unie (SDKÚ) gratuloval Mirkovi Topolánkovi k vítězství. Šéf strany Směr Robert Fico zase vyzdvihl, že čeští sociální demokraté dostali víc hlasů než v minulých volbách a že díky tomu levice zablokovala možnou vládu pravice. ČSSD ale nevyhrála, a Fico tedy nebude moci zapojit do své kampaně Jiřího Paroubka, jak plánoval. Význam vašich voleb tak na Slovensku ustoupí do pozadí. V jedné věci by však mohly sehrát…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
