Kaleidoskop
Lidský mozek se renovuje. Z kmenových buněk v něm vznikají neustále nové nervové buňky. Renovace nás chrání před degenerací a je důležitá pro ukládání nových informací do paměti. Lékaři doufají, že by mohli mozkové kmenové buňky využít k léčbě mnoha chorob, s kterými si současná medicína nedokáže poradit. Tato vize se opět přiblížila skutečnosti poté, co vědci z McKnight Brain Institute při University of Florida získali z myších mozků kmenové buňky a donutili je v laboratorních podmínkách k proměně na nejrůznější typy mozkových buněk. Použitý postup umožňuje mozkové kmenové buňky prakticky neomezeně množit.
„Máme něco jako montážní linku pro výrobu a množení buněk mozku,“ říká vedoucí výzkumného týmu Bjorn Scheffler. „Můžeme tyto buňky vzít a uchovávat je v zamraženém stavu až do chvíle, kdy je potřebujeme. Pak je rozmrazíme, spustíme výrobu a můžeme vyprodukovat tuny nových neuronů.“ Odborníci přesto varují před přehnaným optimismem. Zatím se totiž nepodařilo obdobný postup zvládnout s kmenovými buňkami lidského mozku.
Z vyvolání rakoviny byly usvědčeny kratičké řetězce ribonukleové kyseliny (RNA) tvořené jen 21 až 25 písmeny genetického kódu. Tato „trpasličí“ RNA, považovaná donedávna za pouhou drť, umí přibrzdit geny nebo jim naopak přidává plyn. Pokud se toto jemné soukolí zadrhne, má to pro buňky i celý organismus fatální následky. Hned několik vědeckých týmů nyní dokázalo, že nesoulad v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
