Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Komentáře

Ve hvězdách

Fotografie: Isaac Bashevis Singer. Foto EGP • Autor: Respekt
Fotografie: Isaac Bashevis Singer. Foto EGP • Autor: Respekt

Kdo se někdy začetl do románů a povídek Isaaca Bashevise Singera, tak se ponořil do světa zmítaného zlými démony, zároveň ale prozářeného jurodivými snílky, do světa, v němž se to hemží pověrčivými rabíny, dobrosrdečnými prostitutkami, ztracenými syny a cyniky všeho druhu. Východoevropské židovské prostředí, v němž se Singer před sto lety

(14. července 1904) narodil, získává v těchto dílech nádech magična, zároveň ale i spirituální vyčerpanosti a morálního rozkladu. Až se čtenáři vnucuje pocit, jako by atmosféra zanikajícího světa předznamenávala přicházející nacistickou destrukci. Singer byl dosud jediným autorem píšícím v jidiš, který za svoje dílo získal Nobelovu cenu za literaturu. Na světě se však najdou mnozí Židé, kteří dnes tvrdí, že to byla zásadní chyba.

V deníku The New York Times vyšel před pár týdny článek věnovaný nadcházejícímu kulatému výročí, v němž je ocitován názor rabiho Emanuela Rackmana, kancléře izraelské univerzity Bar-Ilan, že „z židovského pohledu Nobelovu cenu obdržel ten nejméně vhodný, nejhorší možný spisovatel“. Lidí s takovým názorem, jak článek dokládá, není málo, a důvod je vždy stejný. Singer se nesnaží o autentickou rekonstrukci tehdejšího života Židů, místo toho nabízí divoký barvitý obraz, na jehož základě si čtenáři prý utvářejí falešné představy. Švédská akademie své rozhodnutí v roce 1978 odůvodnila slovy, že Singer, „důvěrně obeznámen…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].