Dopisy
Oceněná studovna, kde se nedá studovat
Pavel Štecha v polemice Obrana fotografů (Respekt č. 27/2004) obhajuje metodu vyhlašování Grand Prix Obce architektů založenou na hodnocení obrazu budovy zpracovaného různě zdatným profesionálem. Kvituji zmínku pana Štechy o důležitosti dalších vjemů krom zraku, například chuti. Autor však opomněl vjem nad jiné důležitý, mnoha architekty považovaný za zanedbatelný, a tím je dlouhodobá spokojenost s užíváním budovy.
Naše fakulta má společnou budovu knihovny s Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity. Budova je to na pohled pěkná. Nebije do očí, ladí s okolím a nijak ho nepřevyšuje. Nedávno zvítězila v soutěži Grand Prix. Po třech letech jejího užívání však řada studentů a zaměstnanců seznala, že toto ocenění není nutně známkou kvality. Protože u vchodu nebyl od počátku nainstalován teplomet, zaměstnanci v zimě mrzli, neboť vstupním koridorem téměř nepřetržitě proudí desítky studentů a dveře, byť dvojité, neudrží teplo. V létě naopak v horním patře vystoupá teplota nad plážových 30 stupňů Celsia. Skleněné dveře vysoké cca 3 metry hrozí, že při závanu silného větru někoho rozmáčknou, pokud se nerozsypou nárazem o stěnu. Na dokonale hladkém povrchu židliček se potí zadek, a nemáte-li vytrénované svalstvo zad, stává se z nich skluzavka. Světlo u stolku svítí za knihy, nikoli na ně. Na černě vyvedených, spoře osvětlených toaletách se cítíte jak v márnici…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
