Ústava prošla - zatím

Věřte nebo ne, evropská ústava prošla. Bezprostředně se tím zabránilo vnitřnímu dělení Unie, různým dvou- či vícerychlostním Evropám, což by byl pravděpodobný vývoj, kdyby se loňské fiasko opakovalo. Z psychologického hlediska je to velmi dobrá zpráva: pětadvacet vlád dokázalo, že se umí dohodnout, pokud skutečně chtějí. Čas na velká slova ale ještě nenadešel, euroústava stojí svým způsobem na začátku. V následujících dvou letech ji ale čeká cesta národními parlamenty a leckde bude předmětem referenda. A jen v případě, že ji nikdo nehodí do koše, začne platit.

Alespoň tak

První pokus o euroústavu ztroskotal v prosinci kvůli neshodě, jak hlasovat v Radě ministrů – ta schvaluje evropskou legislativu. Stejný bod byl alfou i omegou také druhého pokusu. Menší země protestovaly proti tomu, aby jediné tři nejlidnatější státy mohly cokoli zablokovat, což dosavadní návrh ústavy umožňoval. Irsko coby nynější předseda Unie přišlo s návrhem, že vetovat zákon budou moci nejméně čtyři země, v nichž žije přes 35 % obyvatel klubu. Lépe se to ukazuje na příkladu: namísto německo-francouzsko-britské koalice bude muset říct NE třeba Francie, Německo, Belgie a Španělsko. Větší země, jejichž vliv ústavou vzroste, tím alespoň trochu ustoupily menším.

Je to přiměřený výsledek? Přijde na to. Představme si situaci, kdy se 21 zemí shodne na liberalizaci pracovního práva, což by Evropa…