Ještě před půl rokem je k sobě vázalo pevné pouto: roky společně strávené v nacistických koncentračních táborech. To vše je ale nyní pryč. Do několika týdnů totiž proti sobě bývalí političtí vězni a jejich pozůstalí stanou před pražským soudem.
Pro zasvěcené není kauza lidí zastupujících nepolitické zájmy českých vězňů z druhé světové války nijak nečekaná. Spor loni v prosinci odstartovalo odvolání předsedy Sdružení politických vězňů (SPV) Oldřicha Stránského z čela organizace – za to, že vyznává „příliš vstřícný postoj“ vůči sudetským Němcům. Stránský, který přežil osvětimské peklo holocaustu, vedl organizaci v letech 1996–2003 a ve funkci se soustředil hlavně na vyjednávání o odškodném pro vězně z dob nacismu, případně jejich pozůstalé. Jako člen Česko-německého diskusního fóra jednal v USA za Česko o rozdělení peněz určených k odškodnění. „České delegaci v USA velice pomohl,“ řekl před časem Respektu na jeho adresu přední diplomat české ambasády ve Washingtonu Antonín Hradilek. „Trval na tom, aby lidé věznění za srovnatelných podmínek dostali stejnou platbu bez ohledu na etnický původ či náboženství. Zastával se tak českých odbojářů a politických vězňů.“ Jako předseda SPV Stránský také vždy hájil smířlivý postoj vůči Německu. A v tom je kámen úrazu, neboť Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS), zastřešující organizace lidí postižených nacismem…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
