Člověk v tísni se uťal
Společnost Člověk v tísni, která se stala synonymem moderní neziskové práce, tentokrát šlápla vedle. Připojila se k těm, kdo podporují výchovu dětí v ústavech. Do těchto institucí posíláme mnohem více dětí, než je v Evropě běžné – před námi je jen Bulharsko a Rumunsko. Důsledky ústavní výchovy jsou zlé. Děti, které v nich vyrostly, nedokáží žít na svobodě. Často si neumějí najít práci a vydržet v ní, stejně to dopadá s jejich vztahy. Mívají problém i s banálními věcmi – vyprat si, uvařit, zajít na úřad. Jak z toho ven? V ústavech má žít co nejméně dětí, proto je třeba především pracovat s ohroženými rodinami. A když není pomoci, dítě svěřit náhradní rodině.
Tohle všechno přitom Člověk v tísni ví, vždyť právě jeho terénní pracovníci pomáhají romským rodinám v ústecké Matiční ulici. A byl to Člověk v tísni, kdo do programu svého filmového festivalu „Jeden svět“ zařadil dokumenty o životě za zdmi ústavů, o tamním porušování lidských práv. Je to šok, že najednou právě toto sdružení převzalo rétoriku ministerstva školství („ústavy nejsou ideální, ale být musí“) a začalo po jeho boku upevňovat ústavní systém. Zatímco ministerstvo chce věnovat pět miliard na masivní přestavbu dnešních budov a budování nových, Člověk v tísni bude za dva miliony korun školit jejich vychovatele. Na seminářích se bude probírat, kdy mohou vychovatelé poslat mladého člověka koupit si boty samotného nebo jak mu vysvětlit záludnosti pracovního práva. Na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
