Berlín a Paříž na reformní stezce
Dvě největší evropské ekonomiky už jsou na tom ekonomicky tak špatně, že jim nezbylo než pustit se do reforem, které by jim ještě před pár lety připadaly nepředstavitelné a hlavně neprosaditelné. Kancléř Gerhard Schröder bude první, kdo od druhé světové války sníží Němcům důchody. Ve Francii zase zvoní hrana 35hodinovému pracovnímu týdnu. To jsou jen dva příklady, jak se reformy dotknou každého Němce či Francouze. Ekonomové Mezinárodního měnového fondu upozorňují, že obě země už natolik brzdí jejich vlastní „sociální sítě“, že by se jich dříve či později stejně musely vzdát. A běžní lidé už to vědí. Oběma zeměmi sice otřásly v posledních měsících vlny stávek, podle průzkumů ale téměř 70 % Němců považuje reformy za nutné a 51 % Francouzů si přeje, aby jejich vláda v nepopulárních krocích pokračovala.
Britský týdeník The Economist mluví o „novém realismu“: problémy už jsou tak hluboké, že poznamenávají každodenní život a právě díky tomu lidé pochopili, že nemají jinou možnost. „O nutnosti změn a neudržitelnosti sociálních výhod se tam mluví desetiletí. Teprve teď se ale situace vyhrotila tak, že to lidé cítí a chápou, že je to neudržitelné,“ říká ekonom Jan Švejnar, ředitel Davidsonova institutu na Michiganské univerzitě v USA.
Schröder: za první metou
Reformní plány – německá Agenda 2010 a francouzská Agenda 2006 – jsou si…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
