Dopisy
Pořad o Grebeníčkovi jsme vyrobit nemohli
Považuji za nutné reagovat na článek Poslední výhra Aloise Grebeníčka (Respekt č. 37/2003). V textu zmiňovaný dokument o Aloisi Grebeníčkovi Mrtví a zapomenutí mohla Kristina Vlachová v brněnském televizním studiu v roce 2000 natočit díky tomu, že jsme tehdy měli k dispozici programový cyklus s názvem Intolerance. Bohužel v následujících letech jsme – nikoli naší vinou – takovou řadu už ve vysílacím schématu ani výrobním úkolu neměli. Proto jsem paní Vlachové, když přišla s námětem na další dokument o panu Grebeníčkovi, nemohl odpovědět nic jiného, než co jsem jí napsal v dopise z 12. prosince 2001: „Pro rok 2002 bohužel nemáme ve vysílacím schématu a ve výrobním úkolu žádnou programovou řadu ani solitérní pořad, ve kterém bychom mohli uvést Vámi navrhovanou kauzu. Jsem si vědom, že jde o téma velmi závažné, ale není bohužel v mé moci něco pro to udělat.“ Od konce roku 2001 až dodnes jsem pak nebyl s paní Vlachovou v žádném kontaktu osobním, písemném či telefonickém. Osočovat mne v této kauze nyní je tedy nehorázné.
A ještě jedno upřesnění: do své funkce jsem nebyl jmenován bývalým ředitelem brněnského studia ČT Zdeňkem Drahošem, nýbrž – stejně jako šéfdramaturgové pražských programových center – tehdejším generálním ředitelem Jiřím Balvínem. Všichni jsou ve funkcích dodnes. Hovořit tedy v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
