Na noční obloze poutá pozornost cihlově červená „hvězda“, den za dnem jasnější. Blíží se k nám planeta Mars, právě dnes je od Země vzdálena 57,5 milionu kilometrů – a než dočtete tyto dvě věty, zmenší se odstup o dalších 25 km! Letošní přiblížení je rekordní za 70 tisíc let.
Mars má proti Zemi jen poloviční průměr, ale podobá se jí více než jakékoli jiné těleso sluneční soustavy. Denní obloha tam má lososově růžový nádech a Slunce je na ní podstatně menší, než ho známe. Planeta se otáčí jen o málo pomaleji než Země. Atmosféra je velmi řídká, asi jako u nás ve výšce 35 km, a byť je tvořena hlavně oxidem uhličitým, obsahuje i kyslík a malé množství vodní páry. Přitom existuje trvalá výměna mezi atmosférickým kyslíkem a jeho zásobárnou pod povrchem, kde je vázán nejspíš ve vodě. Objem skryté vody odpovídá povrchové vrstvě o tloušťce 4 až 30 metrů, možná i víc. Stará otázka: Mohly tam být podmínky pro vznik života? Nebo je život na Zemi unikátní?
Automaty zatím definitivní verdikt nevyřkly. Pokud ho nevyřknou ani v nejbližší době, čeká se na lety s lidskou posádkou. Bude to plýtvání penězi v situaci, kdy stamiliony lidí hladovějí? Z pohledu lidského poznání, které ostatně ve svých důsledcích vede k nasycení hladovějících, nikoli. Poznatek, že život může být univerzální, by zdaleka nebyl jen akademický.
Autor je ředitelem pražské hvězdárny a planetária.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
