Apendix (11. - 17. února 2002)
Obrazy východu
V úterý 12. února se v pražské galerii Velryba představí student fotografie FAMU Milan Jaroš s cyklem Cikáni. Podobně jako řada fotografů před ním vyjížděl Jaroš poslední dva roky do osad na východě Slovenska, kde Romové dodnes žijí prastarým způsobem života. Kurátor výstavy Viktor Kolář připomíná podobnost Jarošových „archetypálních“ obrazů s fotografiemi Josefa Koudelky, jemuž tato tematika vynesla celosvětovou slávu. Mladý student FAMU si ale před objektiv pouští i méně romantické aspekty romského života a kombinuje tak uměleckou fotografii s aktuální sociologickou výpovědí.
Ďas nový a větší
Ďas bude mít letos jinou podobu a větší formát než dosud. Nejde o satana, ale o familiární přezdívku časopisu Dějiny a současnost, který začal historické bádání popularizovat už před dvaačtyřiceti lety, ale za normalizace byl zastaven a jeho redakce rozehnána. Od nynějška bude každé číslo tematicky zaměřeno, letošní první se vrací k antice, a to jednak k jejímu filozofickému myšlení, jednak k památkám na pobyty římských vojsk na našem území, ale také k tajemné svatyni Sabaziova kultu v Pompejích. Starověké pásmo doplňuje rozhovor s profesorem Radslavem Hoškem, spoluzakladatelem ediční řady Antická knihovna. Z nových rubrik jmenujme Múzy ve zbrani věnované tematice vojenství v umění. Zahajuje ji článek Víta Vlnase o obrazu Josefa Berglera ml. Heřman po bitvě v Teutoburském lese přijímá ukořistěné trofeje. V další nové rubrice, jež se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
