Sedm nocí na Dunaji
Po pádu železné opony vtrhla do někdejších postkomunistických zemí ze západu také kultura mamutích open air festivalů. Přestože například trutnovskému festivalu dodává pravidelně svou návštěvou lesku prezident Havel, tuzemské akce většinou návštěvností ani významem nemohou velkým evropským hudebním mejdanům v Roskilde nebo Glastonbury konkurovat. Z východoevropských nováčků má ale zdá se do této společnosti nakročeno maďarský Pepsi Sziget. Na jeho letošní devátý ročník, který skončil minulou středu, zamířilo během sedmi dnů přes 400 tisíc diváků a na pódiích na ostrově Obudai v samém centru Budapešti se střídaly hvězdy jako The Cure, Iggy Pop nebo Pulp. Rostoucí věhlas láká v posledních letech do Budapešti i čím dál více Čechů.
Vodku, bitte
Na prvním ročníku festivalu Diák Sziget (Studentský ostrov) v roce 1993 ještě hrály především místní kapely a přišlo se na ně podívat 43 tisíc diváků. Organizátoři měli ale ambicióznější plány a v následujících letech se jim na ostrov v srdci Budapešti podařilo přilákat několik hvězd světového formátu. „Hráli tu Faith No More, Dawid Bowie, Clawfinger nebo Rammstein a to přilákalo lidi,“ vzpomíná organizátor akce Gábor Takácz, „dostali jsme se ale do finanční krize a museli hledat sponzory.“ Náplast na hubený rozpočet se našla v roce 1997: společnost Pepsi Cola slíbila poskytnout desítky milionů forintů (na letošní ročník jich dala 200), ale vymínila si přejmenování festivalu na Pepsi Sziget. Festival byl…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
