Z Asie přichází dobrá zpráva. Minulé pondělí byla po devatenácti měsících vězení propuštěna na svobodu nejznámější disidentka světa, vůdkyně barmské opozice Aun Schan Su Ťij. Vládnoucí generálové jí dovolili pohyb po celém státě, chodit na politické schůze, mluvit s diplomaty. Zní to sice banálně, ale v poměrech barmské diktatury to pro začátek není málo. Drobné, usměvavé političce to přinejmenším usnadňuje cestu k jejímu hlavnímu cíli - novým svobodným volbám.
Rangún 1988
Lidé v jižní Asii si potrpí na dcery slavných politiků své minulosti. Určitý čas vládly nebo vládnou v Pákistánu, Indii či Srí Lance. Na tradici svého slavného otce staví i Su Ťij, její příběh má ale poněkud klikatější linku, než je i v Asii obvyklé. Su Ťij se narodila na konci druhé světové války, rok a půl poté, co její otec, generál Aun Schan, dojednal s Brity konec koloniální nadvlády a samostatnost Barmy. Malá Su ale svého otce nikdy skutečně nepoznala, neboť v době jeho vraždy v létě 1947 jí byly dva roky. V Barmě pak žila jen malou část svého života. V padesátých letech přijala její matka post velvyslankyně Barmy v Indii, celá rodina se odstěhovala do Dillí. Později se sice vrátili zpět do Rangúnu, ovšem bez Su Ťij. Ta odešla studovat do Oxfordu, nějaký čas prožila v USA a Bhútánu. Později se provdala za britského tibetologa Michaela Arise. Do Barmy sice často cestovala za svou matkou, trvale ale s manželem a dvěma syny žila v Oxfordu. Ještě před svatbou Su Ťij svému…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 48 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
