0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Zahraničí5. 5. 20024 minuty

Přišli jsme, abychom odešli

Minulé pondělí, právě před týdnem, ohlásil izraelský ministr obrany Benjamin Ben-Eliezer konec operace „Obranný štít“ - armáda se stáhla ze všech obsazených měst na Západním břehu Jordánu. Ve čtvrtek vyšel po více než měsíci svého domácího vězení mezi lidi Jásir Arafát. A koncem týdne se už zdálo, že osud až stovky Palestinců ukrývajících se v betlémské bazilice Zrození Páně se brzy rozuzlí. Že by se přiblížil konec násilností, které trvají už více než rok a půl? Že by bylo na dosah ruky kýžené příměří? Taková naděje by byla předčasná a velmi planá. Nikoli náhodou Izraelci srovnávají své tažení proti terorismu s tím, které vyhlásil loni 11. září George W. Bush. A stejně jako Američané nepovažovali konec kampaně v Afghánistánu za definitivní vítězství, též Ben-Eliezer hovořil o konci operace, ale nikoli války proti teroru. Koneckonců o vítězství Izrael nemůže mluvit už proto, že vojensky a bezpečnostně se sice „Obranným štítem“ posílil, ale politicky na něm prodělal, neboť Palestinci jsou ve světových médiích prezentováni v roli obětí. Mnozí Izraelci v tom vidí dvojí metr: Američanům prošlo v Afghánistánu vše, ofenziva bez soudních důkazů a jejich nalézání až na místě samém, nálety, mrtví civilisté, zajatci z řad teroristů věznění a vyslýchaní bez řádného procesu, zatímco když Izrael dělá totéž na Západním břehu, je pasován do role válečného zločince. Podívejme se na určitou bilanci operace „Obranný štít“ a na možnou podobu další fáze izraelského tažení proti terorismu.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Pojďme si promluvit o mužích
Zobrazit články