Po Buenos Aires koluje v těchto dnech nová anekdota. Víte, proč nám Spojené státy zavedly víza? - Jinak by se všech 36 milionů Argentinců vystěhovalo do Miami. Černý humor dobře vystihuje náladu v zemi, kde je bez práce bezmála každý čtvrtý, národní měna neustále ztrácí na hodnotě a pod mezinárodně uznávanou hranici chudoby (dolar na den) se dostalo už 14 milionů lidí. Po dramatických nepokojích loni v prosinci Argentina vyhlásila, že nedokáže dál splácet obrovský zahraniční dluh ve výši 141 miliard dolarů, a stala se největším případem státního bankrotu v dějinách. Jak z něho ven? Argentinci spoléhají na Mezinárodní měnový fond, jehož ekonomové přiletěli minulý týden jednat o záchranné půjčce 25 miliard dolarů. Ale bude to stačit?
Čemu ještě věřit
Argentinské hospodářství dostaly do pasti tři věci zároveň: neúnosné rozpočtové plýtvání, rychle rostoucí dluh a pevný kurz pesa k americkému dolaru. Když tamní ekonomika klesala během posledních čtyř let do stále hlubší recese, bylo jasné, že něco se musí změnit. V březnu 2000 tehdejší prezident povolal do vlády jako „šéfekonoma“ legendárního Dominga Cavalla (tento muž na počátku 90. let zastavil tamní hyperinflaci - právě tím, že peso připoutal k dolaru). Cavallo představil sebevědomý plán: země bude dál platit dluhy, udrží směnný kurz a ještě vyrovná rozpočet. I on však zjistil, že tak výrazné škrty ve výdajích prosadit nedokáže. Počátkem loňského prosince vláda v zoufalé snaze najít peníze sebrala…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
