Chudí a čistí
Je samo vlastnictví vily dokladem čehosi nekalého? Je naopak samo vlastnictví (v naší praxi spíše pseudovlastnictví - rozuměj dekret) jednopokojového bytu dokladem mravní čistoty? V normálních poměrech by byla taková otázka irelevantní. Ne však v rovnostářském Česku. Na kongresu ODS senátor Přemysl Sobotka upozornil na to, že v roce 1997 „neexistující Klausova vila ve Švýcarsku“ posloužila k pokusu o likvidaci ODS, zatímco „existující vila Havla v Portugalsku“ nyní slouží ke zlepšení zdraví. Proč se pravicový zákonodárce pozastavuje nad samotným vlastnictvím vily, nikoli nad způsobem jejího nabytí?Při návštěvě USA premiér Miloš Zeman vysvětloval studentům na Stanfordově univerzitě, proč nemůže být obviněn z korupčního chování: „Kdybych se choval korupčně, znamená to, že jsem bohatý. Manželka mě přitom stále kritizuje za to, že mám pouze jednopokojový byt. Až přestanu být premiérem, opustím vládní vilu a vrátím se do něj.“ Takto se Zeman pasoval na jednoho z nejchudších premiérů Evropy. Přenesme se na počátek letošního léta. Tehdy běloruský prezident Alexander Lukašenko podepsal dekret o majetkových přiznáních kandidátů na úřad hlavy státu. Co vyšlo najevo? Lukašenko - kromě rodinného domku ve vsi Ryžkavičy, který spoluvlastní se svou ženou - nemá prakticky žádný majetek. Jediným oficiálním vlastnictvím rodiny Alexandra Lukašenka je motocykl značky Minsk patřící jeho synovi a kráva patřící jeho matce. Takto se Lukašenko pasoval na nejchudšího prezidenta Evropy. Zkušební…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
