Asie: pestrá škála reakcí

Pro reakce ve východní a jihovýchodní Asii byl jako jinde příznačný rozdíl mezi oficiálními stanovisky a spontánními reakcemi obyvatelstva. Zatímco na oficiální úrovni si žádný stát nemůže dovolit útoky neodsoudit, nálady ve společnosti jsou často složitější. Latentní antiamerikanismus a „islámská solidarita“ vedly v mnoha případech k výrazům podpory teroristům. V Číně byla škála reakcí asi nejpestřejší, od upřímného zármutku přes předstíranou soustrast až k nefalšované radosti. Odráží to komplikovanou pozici této země v mezinárodních vztazích i často protichůdné nálady ve společnosti, která osciluje od amerikanofilie k amerikanofobii a zase zpátky. Čína má své vlastní zkušenosti s islámským terorismem z ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kterou již léta zmítá etnické napětí mezi místními muslimy, většinou Ujgury, a čínskými usedlíky. Čínská vláda útoky v New Yorku a Washingtonu odsoudila, konkrétní pomoc při protiteroristických akcích ovšem podmínila reciproční podporou Ameriky při svém vlastním boji proti „terorismu a separatismu“, a to nejen v Sin-ťiangu, ale i v Tibetu a na Tchaj-wanu. Toto bizarní a účelové propojení s nijak nesouvisející otázkou tibetského a tchajwanského „separatismu“ samozřejmě užší spolupráci mezi Čínou a USA prakticky vylučuje. Spontánní reakce mezi čínským obyvatelstvem byly velmi různorodé. Skupinky protiamericky laděných studentů, ale například i žurnalistů, reagovaly na zprávy o masakru podobně jako někteří Palestinci jásotem a nadšením…