Když Ronald Reagan končil v Bílém domě, přiznal jednu velkou chybu: nepodařilo se mu skoncovat s „národní hanbou - neustálými změnami počtu volebních obvodů“. Narážel tím na fakt, že o vítězi voleb rozhoduje do značné míry už předem právě volební zákon. Proto jeho změnám věnují svobodomyslné země velkou pozornost. Většinou se tak děje po rozsáhlé veřejné debatě či dokonce - jako to provedla před osmi lety Itálie - ve všelidovém hlasování. Česko se právě nachází v kuriózní situaci: místo volebního zákona máme dnes nepoužitelné torzo a jeho budoucí tvar se připravuje v uzavřených kuloárech, mimo zájem či jasně vyslovenou objednávku veřejnosti.
Systém a tradice
Důvod, proč nemáme funkční volební zákon, je široce znám: Ústavní soud letos zamítl novelu z dílny smluvních stran ODS a ČSSD. Verdikt vymazal z našeho volebního systému počet obvodů, přepočítávací klauzuli na mandáty, částku za získané hlasy ve volbách a volební kauce. Právě tyto body jsou ale ze všech nejdůležitější, protože do značné míry rozhodují o tom, jestli jde o většinový, či poměrný systém. Návrh, který má to všechno doplnit, už prošel prvním čtením a v těchto dnech stranické sekretariáty horečně kombinují, co je pro ně nejvýhodnější. O konečném výsledku bychom se mohli dozvědět někdy na podzim.Už dnes je zřejmé, že žádná z partají neopráší chuť změnit poměrný systém na většinový. Důvod je jasný: do voleb zbývá necelý rok a strany by se na zásadní změně zřejmě nedohodly. Pro ČSSD…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 34 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
