Za sedm let zažije Peking největší shromáždění, které si na téhle planetě můžeme představit. Metropole komunistické Číny uspořádá olympijské hry v roce 2008. Bez velkého překvapení o tom rozhodli delegáti Mezinárodního olympijského výboru (MOV) v pátek v Moskvě. Je to déja vu z let 1936 či 1980, kdy největší sportovní svátek využily pro totalitní propagandu Berlín a Moskva, nebo něco trochu jiného? Reálná odpověď je jak od chytré horákyně: tak i tak.V roce 1936 nacistické Německo ještě žádnou agresi nevedlo, ale 7. března téhož roku vojensky obsadilo demilitarizované Porýní. Také již rok byly součástí německého právního řádu norimberské zákony. (Dnes se také připomíná, jak po dobu her zmizely nápisy „Židům vstup zakázán“ z berlínských ulic.) Přes to všechno se našly zahraniční delegace, které na zahajovacím ceremoniálu před nacistickými špičkami zdravily zdviženou pravicí. Ne že by tak horlivě propagovaly nacismus, ale slušnost vůči hostiteli v jejich očích velela zachovat se podle jeho gusta. A nebyly to delegace z nějakých banánových republik. Patřili k nim například francouzští sportovci.V roce 1980 začaly olympijské hry řádově jen měsíce poté, co Sověti vojensky vtrhli do Afghánistánu. Tehdy byli na vrcholu své ofenzivy v rámci studené války: celkem nerušené rozmisťování raket ve východní Evropě, mimo starý kontinent pak Kambodža, Angola, Mosambik, Nikaragua, Grenada, Jižní Jemen, Etiopie… Ale Afghánistán byl jejich labutí písní - a jako by to předznamenal už…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 34 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
