Od Kosova k Bruselu
Slobodan Miloševič je za mřížemi v Haagu. Tato informace, přestože stará už více než deset dnů (viz komentář v minulém Respektu), zaplňuje stránky světového tisku i televizní obrazovky. Jako by si žurnalisté jeho vydání před mezinárodní tribunál vyžádali na okurkovou sezónu - pro případ, že by nestačil konflikt v Makedonii a chystané angažmá NATO. Právě Balkán bude zřejmě hlavním politickým tématem letošních prázdnin. Přitom nejde jen o analýzu vývoje v jihovýchodním koutu Evropy. Jde také o nás, o obecný pohled na svět, na Evropu a na naše místo v ní. Letošní boje v Makedonii jako by dávaly za pravdu českým politickým realistům, tak jak se definovali před dvěma lety. (Například slovy Jiřího Hanáka v časopisu Týden: Nezasahovat zbytečně do věcí tak spletitých a nejasných, jako byly - a jsou - vztahy mezi jednotlivými balkánskými národy. Nejlepší, protože nejtrvalejší, je takové řešení, jež vzejde z přirozeného měření sil místních zainteresovaných stran.) Neříkali snad političtí realisté na jaře 1999, že NATO svými nálety hájí či podporuje albánský nacionalismus? A vida, máme to tu. Letos se útoky albánských guerill rozšířily až po etnické hranice Velké Albánie. Jenže Miloševič před haagskými soudci skepsi realistů vyvrací. Neříkali snad na jaře 1999, že bombardování Kosova jen upevní moc bělehradského diktátora a semkne Srby? A vida, právě naopak. „Slobo“ už loni na podzim padl a nyní ho sama srbská vláda vydala před…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
