Konec inženýrů
Poslanecká sněmovna přestane existovat. Zákony začne přijímat Senát v podobě legislativních opatření. Miloš Zeman se neodebere do důchodu, ale bude dál řídit neodvolatelnou vládu. Noční můra? Nikoli. Reálná vyhlídka, pokud by do konce února Poslanecká sněmovna a Senát nepřijaly takové znění volebního zákona, jaké předepisuje ústava.
Zatím si nerozumíme
Loni prosadily ČSSD a ODS silou momentální většiny ve sněmovně i Senátu volební reformu. Zaváděla šestatřicet volebních obvodů a ve světě nevídanou metodu přepočítávání hlasů na mandáty, zvanou „upravený d'Hondt“. Kombinace obou prvků výrazně nahrávala velkým stranám. Letos v lednu zrušil Ústavní soud klíčové paragrafy nového volebního zákona s tím, že jsou v rozporu s ústavními principy poměrného zastoupení a volné politické soutěže. Pokud by se podle něho rozdělovaly mandáty ve volbách do sněmovny v roce 1998, získala by například nejsilnější ČSSD o třicet mandátů víc a nejslabší Unie svobody místo devatenácti jenom jeden. Mezitím ztratily strany opoziční smlouvy senátní většinu a na nové podobě volebního zákona se musí dohodnout i se čtyřkoalicí. Minulý týden se tedy začalo. Ve sněmovně postoupil do druhého čtení návrh vlády, zavádějící čtrnáct volebních obvodů s početní metodou „klasický d'Hondt“ - podle ní se přidělují mandáty v řadě zemí. Jinou novelu předložili i čtyřkoaliční senátoři. „Kromě shody na čtrnácti obvodech se s vládou ve všem dalším rozcházíme,“ hodnotí situaci jeden z autorů…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
