Šílenci na večírku

V sobotu po večeři se před televizními kamerami rozjede dlouho očekávaný galavečer. Česká hudební akademie bude v přímém přenosu vybraným šťastlivcům slavnostně rozdávat české „gramy“. Mezi hosty, kteří budou reprezentovat misi z vyspělého světa, vystoupí před celým národem vedle zpěváka Erose Ramazzottiho a orchestru Morcheeba i tři známí chlapci z Walesu, kteří si říkají Manic Street Preachers. V případě této hvězdné trojice neškodí českým divákům připomenout, že se v únoru jen o pár dní a pár kilometrů minula s dvojicí Čechů, kteří zrovna po měsíci vyšli z kubánského vězení. Potkat se nemohli, protože Manic Street Preachers se přesně 17. února odpoledne pohybovali na druhé straně barikády: zrovna totiž ladili zvuk na pódiu haly Karla Marxe v kubánské Havaně. O pár hodin později se stali první západní skupinou, která po dlouhých dvaceti letech zahrála své písně Fidelu Castrovi. Spokojenost byla oboustranná: kapela si pochvalovala přítomné publikum, vůdce se přišel na své hosty osobně podívat a z písně „Baby Elian“ byl očividně nadšen.Ochota hrát pro diktátora zřejmě vzdáleně souvisí s již mnohokrát popsaným postojem řady rokenrolových kapel. I Manic Street Preachers se prostě přes zjevnou krotkost své hudby občas zostra obouvají do papeže, královny, „bezcitné Ameriky“ a dalších nenáviděných symbolů. A není žádným tajemstvím, že v tomto světě se často těší značným sympatiím různí totalitní revolucionáři, diktátora Castra nevyjímaje.Manic Street Preachers v tom opravdu…