Žádný apríl
První duben je na české politické scéně už léta pravidelně očekáván s nemalým napětím: odevzdává se finanční přiznání politických stran. V minulých letech museli partajní šéfové po tomto úkonu často odpovídat na otázky typu: Vážně nám chcete namluvit, že vám několik milionů věnoval dvanáct let mrtvý Maďar nebo mauricijský doktor, který o Česku v životě nic neslyšel? Letošní první duben sice proběhl v klidnějším duchu, ani tentokrát se však finanční striptýz neobejde bez několika otázek.
Bácsův duch
V letošních přiznáních politických stran není - až na jednu výjimku, o níž bude ještě řeč - žádné zjevně podezřelé jméno. Kde by se také vzalo, když celkový součet darů, kterými letos parlamentní strany obdařili sponzoři - 10 milionů korun - je pětkrát nižší než historicky nejvyšší přiznaný účet, kterým se před třemi lety pochlubila ODA: skoro 53 milionů. Jenže tato zlatá éra 1995–96 znamenala pro tuzemskou politickou scénu současně doslova zemětřesení, s jehož důsledky se země potýká dodnes.Právě před čtyřmi lety, pár týdnů před parlamentními volbami 1996, se totiž majetková přiznání stran změnila v jeden velký apríl. ODS tehdy zcela vážně uvedla, že jí po 3,75 milionu poslali jistý „Lájos Bács z Budapešti“ a „Dr. Rádžív Sinha z Mauricia“. Stačil týden, aby noviny zjistily, že jediný budapešťský Lájos Bács je už léta po smrti a mauricijský doktor o nějakém Česku - a tím méně o ODS - nic netuší. V listopadu 1997 se nakonec pod tlakem médií přiznal k…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
