Tvrdohlaví chalupáři
Převratné vystoupení umělecké skupiny Tvrdohlaví roku 1987 výrazně ovlivnilo české výtvarné umění poslední dekády tohoto tisíciletí. Jako kdyby se s Tvrdohlavými i ostatními umělci jejich generace otevírala nová kapitola. Alespoň nám to tak před dvanácti lety při jejich první výstavě v Lidovém domě ve Vysočanech připadalo. Tvrdohlaví již sice několik let jako skupina neexistují, přesto se sešli ke společné výstavě, která bude ve Valdštejnské jízdárně v Praze otevřena do ???.
Heretici v Čechách
Zakládat na samém prahu devadesátých let uměleckou skupinu působí z dnešního pohledu jako podivný anachronismus. Semknutému kolektivu, navíc zaštítěnému manažerem, se ale mohlo podařit to, na co v té době síly jednotlivce nestačily - uspořádat vlastní „oficiální“ výstavu, prorazit do médií. Většina Tvrdohlavých se přitom ještě před vznikem skupiny účastnila poloilegálních Konfrontací, krátkodobých přehlídek nezávislé tvorby; tento způsob prezentace jim ale již nestačil. Mimo praktické a taktické důvody však Tvrdohlaví v Lidovém domě působili i jako skupina s blízkým pohledem na svět a s podobnou výtvarnou estetikou.Současná výstava ve Valdštejnské jízdárně není sestavená chronologickým způsobem, nesleduje jednotlivé umělecké osobnosti ani tematické okruhy. Vše je tu promíseno dohromady v pestrobarevné koláži, která více než cokoliv jiného ukazuje, jak se z jednotlivých členů skupiny v poslední dekádě stávají umělci, jejichž světy si jsou čím dál…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
