0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Dopisy18. 4. 19994 minuty

Dopisy

Stále se nic neděje

V článku Skrytý básník (Respekt č. 12/99) připomněla Marie Rút Křížková české veřejnosti „utajeného“ básníka a prozaika Jana Vladislava, od roku 1981 žijícího v Paříži. „Mezi současnými českými literáty sotva najdeme někoho, jehož dílo by se svým rozsahem, hloubkou a čistotou tvaru vyrovnalo Vladislavovu,“ hodnotí autorka a připomíná i jeho činnost vydavatelskou v sedmdesátých letech, kdy založil samizdatovou edici KVART, kde vyšla víc než stovka titulů, než byl v únoru 1981 donucen vzdát se českého občanství a odejít do exilu. „Normální“ člověk samozřejmě předpokládal, že po „sametové revoluci“ se česká kultura svých postižených představitelů ujme, v případě Jana Vladislava mu za vynucený exil vysloví politování a postará se o to, aby mu bylo české občanství (slavnostně) vráceno. Téměř deset let se však nic neděje, český básník bez práv českého občana je odsouzen k „utajené“, nezáviděníhodné exilové existenci i nadále.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Vladimír Stránský, Francie

Příběh básničky

S prezidentem Havlem jsem se setkal jen dvakrát, pokaždé, když byl velmi nemocen. Poprvé - ještě za komunismu - v říjnu 1989, kdy ještě nikdo netušil, že bude prezidentem. Měl horečku, nedýchalo se mu dobře a StB hlídala jeho i nemocnici Na Františku, kterou 28. října oblehly zástupy lidí projevující nechuť ke komunismu a sympatie s nemocným V. Havlem. Přestože ho trápily bolesti na…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc