Předseda sněmovny Václav Klaus má problém. Pronásleduje jej představa, jak spěchá v parlamentu na záchod a v patách se mu žene horda novinářů, kteří jej i v této vypjaté chvíli obtěžují otázkami a snaží se jej dokonce nafilmovat. Fakt, že během celé historie českého sněmu se ještě nikdy nic podobného žádnému poslanci nestalo, předsedovu fantazii neuklidňuje. Pro jistotu se rozhodl zajistit si klidnou návštěvu toalet z moci úřední a přede dvěma týdny přišel s návrhem omezit pohyb novinářů v kuloárech sněmovny. Zpočátku narazil na celkem jednomyslný odpor, ale pak se nečekaně návrhu ujalo vedení Syndikátu novinářů, které intimním obavám prvního muže zákonodárného sboru porozumělo. „Je tady hypersvoboda,“ prohlásil zástupce úřadující syndičky Petr Žantovský v deníku Právo. „To je sice nádherné, ale trošku v rozporu s logikou věci.“ S jakou logikou a jaké věci, to zatím nevysvětlil.
Neúnosné a nevkusné
Pro veřejnost je dnes přístupná jen nepatrná část parlamentu, ale i ta otevírá dveře pouze na jeden týden v měsíci. Každý může přijít, zapsat se u vrátnice, projít nejkratší cestou na balkon a sledovat schůzi pléna. O trochu širší výběh mají novináři: současný řád jim dává právo přijít i do kuloárů sněmovny a klást tam zástupcům lidu otázky. Václav Klaus ještě jako předseda vlády volný pohyb žurnalistů těžce nesl a navrhoval změnu: novináře do kuloárů vůbec nepouštět nebo „aspoň“ rozdělit předsálí parlamentu provazem, za který by zástupci médií neměli…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
