Návrat angažované vědy

Okřídlené úsloví Raymonda Arona, že marxismus je „opiem intelektuálů“, asi nejlépe vystihuje obsah stotřicetistránkové brožury, kterou pod názvem Strategie sociální transformace české společnosti koncem minulého roku vydalo brněnské nakladatelství Doplněk. Autoři - nestor české sociologie Pavel Machonin s třemi mladšími kolegy - zde hodnotí polistopadové společenské změny z radikálně levicové pozice a stejným směrem hledají pro Českou republiku další perspektivy. Nic proti tomu - každý má právo myslet si a říkat, co jej napadne. Proč ale v úvodu knihy inzerují, že práce vznikla na půdě Sociologického ústavu Akademie věd, a svá tvrzení tak skrývají pod nejvyšší tuzemskou vědeckou autoritu?

Osm cest do lepší budoucnosti

Pavel Machonin je předsedou vědecké komise Sociologického ústavu Akademie věd, řídí atestační komisi, která rozhoduje o tom, kdo bude přijat do stavu vědeckých pracovníků, a šéfuje i subkomisi Grantové agentury ČR, která přiděluje státní dotace v oboru sociologie a politologie. O to zajímavější je, že jeho kniha, jež vyšla v edici Studijní texty, by po zkrácení klidně mohla sloužit jako referát na sjezd sociální demokracie. Co si tedy studenti v nové učebnici přečtou?

Machoninova kniha eviduje celkem osm „transformačních strategií“, respektive hlavních ideových směrů polistopadového vývoje. Strategie jsou pak v podstatě zaměnitelné s politickými programy jednotlivých stran, i když - jak autoři podotýkají - není vyloučeno, že…