Dopisy

Lingvista, nebo biolog

Po přečtení článku Chudá jistota (Respekt č. 18/97) jsem nabyl dojmu, že autor popisuje stav zcela odlišný od toho, který důvěrně znám. Ještě před rokem jsem totiž v jedno z ústavů Akademie věd pracoval.

Za prvé jsem se nikdy (v posledních několika letech) nesetkal s tím, že by si špatně hospodařící ústav „vykřičel“ další peníze, i když neznám situaci všude a nemohu něco takového vyloučit. Důležitější je však problém grantů. Je pravda, že žádný ústav nezanikne ani v případě, že žádné granty nezíská, ovšem část jeho pracovníků bude muset bezpochyby odejít, neboť jeho rozpočet nebude stačit ani na jejich hubené základní platy. Zásadní problém grantového systému však spočívá v chybějícím rámci pro orientaci podpory. Současný systém totiž závisí na objemu prostředků, které mu každoročně přidělí státní rozpočet (přímo i nepřímo). Tato částka je pravidelně nižší než celkové požadavky kvalitních grantových přihlášek doporučených oponenty a odbornými komisemi k přiznání podpory, což je vcelku přirozené. Problém je ale v tom, že při rozhodování o přidělení podpory nastává nutnost srovnávání nesrovnatelného, neboť asi nikdo není schopen odborně posoudit, zda je lepší podpořit např. tým lingvistů, nebo skupinu biologů. K tomu, aby sama grantová agentura stanovovala priority, není povolána, a asi by to ani nebylo v pořádku, neboť jde spíše o formu společenské…