Když začaly být před rokem zveřejňovány první informace o vznikajícím deficitu v zahraničním obchodě, mnozí věřili, že jde pouze o dočasný jev. Poslední čísla Českého statistického úřadu však hovoří jasně: nůžky mezi vývozy a dovozy se i nadále rozevírají. Zatímco čtyřapůlmiliardový schodek v září některé uchlácholil v bláhové naději, že se vlastně nic neděje, říjnová ztráta ve výši 12 miliard korun naznačuje, že devalvační polštář české ekonomiky pomalu, ale jistě ztrácí své původní účinky. Nabízejí se tedy dvě otázky. Za prvé, je třeba deficit v zahraničním obchodě hodnotit obecně jako špatný, a za druhé, jde o krátkodobé selhání, nebo o dlouhodobý trend?
Zase schodek
Problémem se Respekt podrobně zabýval už v červenci. Vraťme se však ještě jednou k nejdůležitější otázce: komu schodek v zahraničním obchodě vlastně vadí? Bezprostředně nikomu. Spotřebitelé se dokonce radují, neboť při rostoucích dovozech se na pultech objevuje spousta nového zboží, takže je alespoň z čeho vybírat. Přesto však obchodní deficit zůstává pro ekonomiku neblahým příznakem. Důvody jsou v podstatě dva.První je statistický: hrubý národní produkt (HDP) se počítá jako součet soukromé spotřeby, hrubých investic firem, vládních výdajů na statky a služby a tzv. čistých exportů. Těmi se rozumí rozdíl mezi vývozy a dovozy zboží a služeb. Pokud by čisté exporty na konci roku činily např. minus 50 miliard korun, HDP by byl zkrátka o 50 miliard korun nižší, než by mohl být při…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
