Očista na pokračování
Před čtyřmi lety hýbalo naší politickou scénou slovo, na které se už zapomnělo - totiž debolševizace. Na jedné straně stál požadavek očisty společnosti a jejích institucí, inspirovaný denacifikací Německa po roce 1945, na straně druhé obavy z "honu na čarodějnice" a pravicového radikalismu.
Před čtyřmi lety hýbalo naší politickou scénou slovo, na které se už zapomnělo - totiž debolševizace. Na jedné straně stál požadavek očisty společnosti a jejích institucí, inspirovaný denacifikací Německa po roce 1945, na straně druhé obavy z „honu na čarodějnice“ a pravicového radikalismu. V podstatě jediným konkrétním výsledkem tehdejší atmosféry, vzrušených diskusí a politických bojů bylo přijetí tzv. lustračního zákona v říjnu 1991. Na jeho základě muselo několik desítek (nebo maximálně stovek) bývalých komunistických prominentů, milicionářů, příslušníků a spolupracovníků StB opustit řídící funkce ve státních institucích a po dobu pěti let se o ně lidé s touto minulostí nesměli ucházet.Celé drama poté velmi rychle utichlo. Dnes už si nikdo - s výjimkou zcela nejskalnějších antikomunistů - na debolševizaci ani nevzpomene, přesto požadavek pokračovat v očistě se v poněkud kuriózní podobě vrátil.
Nikdo se nebude zpěčovat
Poslanci ODS v červnu vypracovali návrh na prodloužení platnosti lustračního zákona o dva roky, tj. do 31. 12. 1998. Vláda minulý týden tento návrh schválila, ale současně odmítla odůvodnění, které poslanci uvedli. Jednoduše řečeno, koalice chce platnost zákona prodloužit, ale buď neví, nebo není schopna vysvětlit proč. Poslanci ODS v podstatě naznačují, že doba pro naplnění lustračního zákona je příliš krátká a že se dosud plně nepodařilo státní aparát od zkompromitovaných osob očistit. To pochopitelně odmítá premiér Klaus,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
