Co vlastně chtěli voliči
Vítězství Republikánské strany v loňských volbách, ve kterých získala většinu v obou komorách Kongresu, tedy ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu, nelze podceňovat.
Vítězství Republikánské strany v loňských volbách, ve kterých získala většinu v obou komorách Kongresu, tedy ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu, nelze podceňovat. Význam republikánů v americkém politickém životě po 3. lednu, kdy se nový Kongres poprvé sešel, vyplývá už z faktu, že vůdce většinové strany ve Sněmovně se stává jejím mluvčím. A ten je podle americké ústavy po viceprezidentovi druhým náhradníkem na úřad prezidenta.
Šance pro Newta Gingriche
Mluvčím Sněmovny se stal Newt Gingrich, reprezentant ze státu Georgia, považovaný za konzervativce i ve vlastní straně. Gingrichův konzervatismus je patrný už z jeho programu „Smlouva s Amerikou“, který demokraté označili za převařenou reaganovskou polévku. Podle tohoto programu chtějí republikáni prosadit dodatek k ústavě, který by zavazoval vládu k vyrovnání rozpočtového schodku. O jejich úspěchu se dá pochybovat, neboť jakýkoliv dodatek k ústavě je možný jen se souhlasem více než tří čtvrtin legislativních orgánů všech amerických států. Nicméně Newt Gingrich se zavázal, že jeho strana vyrovná rozpočtový deficit do roku 2002. Jak ovšem tento závazek splní, je záhadou: už proto, že - jak slíbil opět Newt Gingrich - v průběhu příštích pěti let republikáni sníží daně, což by mělo poplatníkům ponechat v jejich kapsách nějakých 220 miliard dolarů. Peníze se patrně budou škrtat v sociálních programech a daňové úlevy budou pouze pro finančně lépe situované vrstvy obyvatelstva.Pochopitelně, že…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
