Jak (ne)porazit zločinnost
Jak (ne)porazit zločinnost
Boris Jelcin vydal dekret o boji proti mafiím
Před čtrnácti dny podepsal ruský prezident Jelcin dekret „o opatřeních k ochraně obyvatelstva před banditismem a jinými projevy organizovaného zločinu“. Podle tohoto výnosu mohou být podezřelí ze zmíněné trestné činnosti zadržováni až na třicet dnů, nemají právo na propuštění na kauci a sami - ale i jejich příbuzní a osoby, se kterými žili během posledních pěti let - podléhají předběžným prověrkám svých hospodářských aktivit a majetkových poměrů. Naopak činitelé ministerstva vnitra mohou prohlížet podezřelé obytné domy, sídla podniků a organizací i dopravní prostředky a jejich řidiče.Rozsah kriminality v Rusku není tajemstvím. Jelcinův výnos však nastolil základní otázky: Je vůbec technicky možné potlačit organizovaný zločin v zemi s rozpadající se státní správou? A i kdyby, k čemu povede vyhánění čerta ďáblem?
Kraďte nakradené!
Souboj se zločinem trvá v Rusku, přesněji řečeno na celém území bývalého SSSR, desítky let. Tvrzení, že za komunismu se informace o zločinu utajovaly, a proto byla kriminogenní situace hodnocena jako příznivější, má sice racionální jádro, ale nevyjadřuje celou pravdu.Pohlédneme-li na dějiny sovětské kriminality, zjistíme, že byla zčásti legalizována po roce 1917, kdy „vyvlastňování vyvlastněného“ - jinak řečeno násilí proti příslušníkům majetných tříd - se nejen trpělo, ale dokonce podporovalo. Třídní spravedlnost ve své černobílé logice…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
