Zpět k horám oceli

Zpět k horám oceli

Černomyrdin a reforma s ruskou tváří

Přestože tomu svět zatím ve smířlivé atmosféře vánočních svátků nevěnuje dostatečnou pozornost, zůstane 14.prosinec 1992 dozajista jedním z černých dat v historických kalendářích. Necelý rok poté, co Jelcinova vláda zahájila ekonomickou reformu, zatroubilo Rusko v čele se svým prezidentem na ústup: přestože Boris Jelcin mohl prodloužit post reformního ministerského předsedy Gajdara o tři měsíce, jmenoval místo něho na Sjezdu lidových zástupců Ruska dosavadního ministra energetiky Viktora Černomyrdina, jednoho z nejmocnějších představitelů nomenklaturní průmyslové lobby.Přestože je na Západě mnoho těch, kteří považují Jelcinův manévr za další z celé řady kompromisů, které umožní politicky udržet základní reformní principy, je na místě označit události posledních týdnů v Rusku spíše za začátek konce Jelcinovy reformní politiky. A to přesto, že ve vládě zůstala většina reformátorů Gajdarova kabinetu, a i navzdory tomu, že Gajdar sám se stal ekonomickým poradcem ruského prezidenta.

Černomyrdin a ekonomická reforma

Viktor Černomyrdin byl po celá osmdesátá léta členem ÚV KSS. Bývá považován za typického sovětského průmyslového manažera éry tuhého centrálního plánování. V roce 1985 byl jmenován ministrem plynárenského průmyslu a je znám jako odpůrce liberalizace cen v oblasti energetiky. Jeho spojenectví s Jelcinem je považováno za velmi křehké: ještě v roce 1990 patřil mezi kritiky…