Dělnické hnutí na Kladně

Dělnické hnutí na Kladně

Vybudováním dělnického domu a založením místní organizace sociální demokracie prokázali kladenští dělníci již počátkem století, že i zde jsou rozhodnuti vzít osud do vlastních rukou. Název rudé Kladno pochází z puče 1921, který proti vládě vedla levice v sociální demokracii ze svého centra v Kladně. Protagonisty byli horníci, jejich vůdce Antonín Zápotocký a přímo Trockého agent Alois Muna.Po rozdělení sociální demokracie přestoupili kladenští odboroví vůdci ke komunistům, ale ještě do konce dvacátých let se stihli (s výjimkou pozdějšího ministra vnitra Václava Noska) vrátit zpět do sociální demokracie. Antonín Zápotocký tehdy ztratil na Kladně svůj vliv, jak pro radikalismus, tak pro „nepořádný osobní život“.Dlouholetým sociálně demokratickým starostou města byl Karel Kindl a po něm František Pavel, který za německé okupace spáchal sebevraždu skokem z okna vězení na Špilberku.Po únoru 1948 komunisté sociální demokracii pozřeli a místní vůdce této strany poslali do lágru. KSČ preferovala těžký průmysl, kladenští dělníci dostali nadprůměrné platy a Kladno se stalo konzervativní oporou komunistické moci.Stesk po dobách vlády jedné strany zde vedl k nadprůměrnému výsledku komunistů v posledních volbách. Přímo ve městě získali 18% a v okolních vesnicích si vedli ještě lépe: 25–35%, Blevice u Zákolan dokonce 39%. Nesouhlas s reformou projevili rovněž voliči tím, že dali 10–15% Sládkovým republikánům. Obnovená sociální demokracie získala…