Nedotčený Saddám

Nedotčený Saddám

Jaderná hrozba na Blízkém východě

Třiadvacátý červen je den izraelských parlamentních voleb. Ve vzduchu však nepanuje předvolební nálada, lidé na ulici se nijak hluboce nezajímají o to, převezmou-li řízení státu labouristé Jicchaka Rabina, nebo zda sestaví kabinet opět blok Likud v čele s Jicchakem Šamirem. Zajímá je především způsob, jak ukončit intifádu a jak zabránit čím dál rychlejšímu vyzbrojování Sýrie, Iráku a Íránu, a to i zbraněmi hromadného ničení.Blahosklonné, přesněji řečeno naivní představy západního světa, že s rozpadem sovětského impéria a změnami v jeho satelitech nastala nová éra, představují velké nebezpečí pro celý svět. V euforii po vítězné válce v Zálivu si prezident Bush namlouval, že jeho „nové uspořádání“ dokáže na velmi labilním Blízkém východě zastavit závody ve zbrojení, zejména zamezit pokusům získat jadernou bombu. Skutečnost je však jiná.

Silně děravé embargo

Rozhodnutím prezidenta Bushe neodstranit Saddáma se Irák stal časovanou bombou pro Republikánskou stranu. Její nepříjemný tikot je také slyšet v Bushově volební kampani. Dnes se mu vytýká i to, že v kritické době irácko-íránské války osobně poslal strategicky důležité vojenské informace Saddámovi, vytýká se mu, že nejmodernější zbraně v hodnotě stovek miliónů dolarů, prodané Saúdské Arábii, dopravila tato „přátelská“ země nedávno do Iráku a do Sýrie. James Baker vypovídal v polovině května před americkým Senátem, že se to nedělo s…