Co nás stál uran

Jáchymovské peklo

Po únoru 1948 se z Jáchymova, Horního Slavkova a Příbrami stala zvláštní území s přísným režimem utajení: byly to oblasti bohaté na uran. Původní obyvatelé byli vystěhováni a kolem těžních věží vyrostly nízké baráky koncentračních táborů. Zhruba po deset let zde vězni dolovali za nelidských podmínek a pod dohledem sovětských poradců statisíce tun uranu pro zbrojní průmysl Sovětského svazu. Podle odhadů prošlo lágry přes sto tisíc vězňů.

Rovnost, Svornost, Bratrství

Jáchymovsko je těžbou uranu nesmazatelně poznamenáno. Na každém kroku se lze setkat s jejími pozůstatky: haldy hlušiny, bývalé strojovny, třídírny uranu, betonové patky těžních věží… Mohutné konstrukce, jejichž odstranění by bylo příliš nákladné, jednoznačně upozorňují na rozmístění jednotlivých šachet.

Bývalé hornické město Jáchymov leží nedaleko Karlových Varů v Krušných horách. Kolem města byly na ploše několika desítek čtverečních kilometrů roztroušeny lágry a šachty „jáchymovského pekla“ - Rovnost, Svornost, Bratrství, Vykmanov, Mariánská, Nikolaj, Barbora a Eliáš.

Podlouhlé jáchymovské náměstí se táhne do svahu vysokého kopce. Na jeho konci za pseudogotickou stavbou kostela sv.Jáchyma se tyčí vysoká těžní věž - jediné, co zbylo z tábora Svornost. (Pět set metrů hluboká šachta se udržuje dodnes kvůli léčebné vodě.) Tábor byl postaven na vrcholu kopce a přístupovou cestu tvořilo tři sta padesát příkrých schodů. Vězni je s různým…