Bytové podniky
V době, kdy komunistickým režimem zabavený nemovitý majetek a tím vytvořený tzv. státní domovní a bytový fond začal viditelně chátrat, byly koncem padesátých let založeny Obvodní podniky bytového hospodářství, dnes Bytové podniky.
V době, kdy komunistickým režimem zabavený nemovitý majetek a tím vytvořený tzv. státní domovní a bytový fond začal viditelně chátrat, byly koncem padesátých let založeny Obvodní podniky bytového hospodářství, dnes Bytové podniky.
Jejich činnost měla spočívat ve správě a údržbě tohoto fondu, ale ani za několik desítek let své existence nedokázaly svěřený majetek udržovat v žádoucím stavu. Naopak, domovní fond chátral dál a dnes mnohde hrozí havarijním stavem.Příčiny známe: stát neuvolňoval dostatečně vysoké částky na větší opravy, díky přebujelé byrokracii došlo k odtržení řídící složky od výkonné; domovní správy byly pouze prostředníkem mezi uživateli objektů a údržbou. Administrativní aparát se stal naprosto neprůhledným a nekontrolovatelným; v důsledku toho se pak vytvářel prostor pro machinace a pro vznik druhé ekonomiky.Ředitelé byli - tak jako jinde - dosazováni obvodními výbory KSČ a vedoucí místa většinou zastávali absolventi Vysoké školy politické, tedy lidé bez odborného vzdělání. Nebylo pak problémem dostat vše, na co jen pomysleli. V pořadníku čekatelů se dělaly nekonečné výjimky. Luxusní byty se zařízením vysoko nad běžný standard a sídliště s přednostním užívacím právem pro členy KSČ, zaměstnance ministerstva vnitra a členy sovětské „mise“ se stavěly na úkor normálního obyvatelstva. Docházelo k obchodování s byty a ke spekulacím, které se ale nemohly dít bez pomoci a tolerance nadřízené organizace - národního výboru -, s jehož odborem výstavby a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
