Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Zkumavka

Plísně kosmické. Houba ze spíže přežije obrovskou dávku ozáření

Organismus napadající zeleninu prokázal neuvěřitelnou schopnost přežít drsné podmínky vesmíru

Plíseň na ISS
Plíseň na ISS • Autor: NASA

Na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) se daří plísni. A nejde vůbec o nějakou křehkou kulturu ve zkumavce, ale o nepříjemně životaschopné povlaky šířící se v místech, kde je nikdo nechce – třeba tam, kde se suší propocené oblečení.

Jak na svých webových stránkách informuje časopis Science, nevábné skvrny na ISS přivedly mikrobioložku Martu Cortesão k otázce, zda by plíseň mohla přežít i mimo blahodárný vliv Země, jejíž magnetické pole chrání organismy před kosmickou radiací. Takzvanou černou plíseň, houbu, kterou znají nejen astronauti na vesmírné stanici, ale každý, komu někdy zčernala ve spíži cibule, vystavila vědkyně rentgenovému záření a bombardovala ji ionty těžkých prvků. Zvolila naprosto likvidační dávky - a zjistila, že houba přežije ozáření zhruba 200krát větší, než jaké zabije člověka.

Reklama
Reklama

To dává organismu s vědeckým názvem Kropidlák černý (Aspergillus niger), houbě vytvářející zmíněné plísňové povlaky, pohodlnou rezervu, aby mohl bez obav cestovat vesmírem - což by podle magazínu Vice mohlo ohrožovat na zdraví astronauty, kteří by byli vystaveni dlouhodobému soužití s plísní, ale třeba také postupně zavléci plíseň do celé sluneční soustavy.

Během letu k Marsu by byl organismus vystaven dávce 0,6 gray za rok, na povrchu čtvrté planety by ročně obdržel 0,2 gray (gray, Gy, je jednotka charakterizující energii záření absorbovaného kilogramem látky). V laboratoři Marty Cortesão v Německém vesmírném středisku v Kolíně nad Rýnem přežil kropidlák i záření 500 až 1000 Gy, přičemž dávka smrtelná pro člověka je 5 Gy. Plíseň si poradila také s velkým množstvím ultrafialového záření, které se používá k desinfekci v nemocnicích.

V otevřeném vesmíru, třeba na vnějším trupu kosmické lodi, by byla plíseň vystavena kromě záření také vakuu. Tým Marty Cortesão takový scénář netestoval, ale jedna starší studie ukazuje, že ve vzduchoprázdnu snáší spóry hub radiaci ještě lépe. „Spóry nás nepochybně budou doprovázet během kosmických cest. Během uplynulých dvaceti nebo třiceti let jsme na ně poněkud zapomněli. Teď je čas se jim znovu začít věnovat,“ řekla Science mikrobioložka.

V minulosti se totiž pozornost soustředila spíše na bakterie, jejichž povlaky byly na povrchu kosmických sond hojnější. Právě na ně se proto při sterilizaci sond před startem myslelo především. Není tedy vyloučeno, že některá z příštích robotických laboratoří najde na Marsu život – ovšem dovezený ze Země.

Pozoruhodná odolnost plísní také oživuje myšlenku, že život nevznikl na Zemi, ale přicestoval z vesmíru. Vysvětlovalo by to podivuhodně krátký časový úsek, který uběhl mezi zformováním obyvatelné Země a stářím prvních fosilních mikroorganismů.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte