Rozkvetly narcisy. Nic převratného, ale znáte tu sílu, když po šedivé, mokré, únavné zimě najednou zazáří nová žlutá energie. V parku před našimi okny je jí plný trávník. Svítí tam ve dne v noci, ráno rozhrnete závěs a to jaro vás praští do očí. Když někdy v březnu přeorávali celý ten trávník a sázeli do něj cibule, říkala jsem si, proboha, co to zase vymýšlejí? A koncem dubna bylo jasno. Kolemjdoucí je chodili obdivovat, zjevně si taky chtěli nějakou tu energii načerpat, a hlídači parku museli vyhánět malé děti, když se vrhaly přímo do moře žlutých květů sledované iPhony svých rodičů.
Jsou to detaily. Člověk si jich v každodenní rychlosti ani nevšimne, nepřemýšlí o nich. Ale květiny tamhle a vodotrysk jinde vlastně potěší a zlepší náladu. Když o tom přemýšlím, překvapuje mě, kolik času, peněz a energie se v téhle bruselské čtvrti Woluwe-Saint-Lambert věnuje péči o veřejný prostor. Není přece ničí, všichni se skrz něj jenom někam přesouvají. S výjimkou parku, kde nějaký ten čas i tráví. Takže týden co týden tu hučí traktory, co sekají trávu. Stromy a keře dostanou rok co rok zástřih, aby na jaře znovu obrazily, kromě narcisů přibyly taky rudé rovné tulipány, zjara kvetou rododendrony. Jedna má slovenská přítelkyně tomu říká „opečovávaná zeleň“. Každou chvíli se změní nějaký malý detail, přibudou nové stroje na cvičení, na druhé straně zase dřevěná lehátka na pohodlné čtení a pak se najednou uprostřed velkého trávníku objevily i velké dřevěné stoly s lavicemi na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
