0:00
0:00
Rozhovor22. 5. 202512 minut

Evropa se může ubránit sama, stačí jen chtít, tvrdí finská expertka

S odbornicí na bezpečnost Minnou Ålander o tom, proč Finové s možností války počítají a proč by odchod USA z NATO neznamenal nutně konec Evropy

Opakovaně tvrdíte, že jste optimistická ohledně evropské bezpečnosti. To dnes není úplně častý názor. Odkud tedy váš optimismus pramení?

Když se podíváte na objektivní fakta, není důvod, proč by Evropa měla v obraně proti Rusku selhat. Evropa není chudý kontinent. Máme finanční zdroje, pokud se je rozhodneme na obranu uvolnit. Je to v podstatě otázka stanovení priorit a ochoty nasměrovat zdroje do této oblasti. Inovace a technologické know-how nikdy nebyly pro Evropu problém. Máme vše, co je pro úspěšnou obranyschopnost potřeba. Otázka tedy zní: jak motivovat zbrojní a technologické podniky a jak to usnadnit start-upům? A také zda se budeme snažit jen nahradit to, co dosud poskytovaly USA, nebo budeme myslet dopředu a pokusíme se udělat něco trochu jinak a podniknout další kroky.

A za třetí, již máme průmyslovou základnu. Možná v současnosti není příliš efektivní a je třeba provést mnoho úprav, ale není to tak, že bychom museli začínat úplně od nuly. Vzhledem k tomu, že tyto tři materiální podmínky existují, naše nezávislá bezpečnost je pouze otázka politické ochoty či spíš politické vize. Protože to je teď nejvíc nejisté. Jediné, čeho se obávám, je, zda máme v jednotlivých státech v Evropě v současné době takové strategické porozumění na dostatečné úrovni, abychom pochopili, že v naší obraně jde o víc než jen o zvedání procent HDP na obranu.

↓ INZERCE

Co tím myslíte? Vojenští experti opakují, že vzhledem k častému utajení vojenských výdajů i plánů je měření podle procenta HDP nejjasnějším indikátorem toho, zda jednotlivé země pro obranu dělají dost.

Pět procent estonského HDP nebude činit mnoho, zatímco Německo, pokud vydá dvě procenta, bude to obrovská částka. Mezi schopností různých států utrácet v absolutních číslech je obrovský rozdíl. Také není chytré jen hodně platit. Když země oznámí, že utratí obrovské množství peněz, bude to mít inflační efekt. Místo toho by to mělo být tak, že prostě řeknou, že teď můžeme utratit víc, aniž by vyjádřili přesnou částku. A pak se postupně dívají, jaké výdaje dávají smysl a jaké vojenské schopnosti konkrétně chtějí rozvíjet. Obrana pouze v procentech HDP může také vytvářet nové neefektivity, že státy, které by musely vynaložit obrovské množství peněz, aby dosáhly určitého procenta, budou kreativně řešit, co do toho započítají. Měli bychom se například více zaměřit na to, kolik procent z toho celkového rozpočtu na obranu jde na rozvoj skutečné armády a nákup zbraní a kolik z toho jde na vojenské výsluhy. Obojí je samozřejmě důležité, ale jen jedno aktuálně posiluje naši obranyschopnost.

Navíc, pokud se začneme honit za nějakými procenty, která si Donald Trump vymyslí ráno při probuzení, hrozí nám neúspěch. Když teď řekneme, že na summitu NATO v Haagu slíbíme pět procent, bude to úplně stejné jako se dvěma procenty před deseti lety. Nikdo to opravdu nehodlá splnit a Donald Trump může druhý den přijít s nějakými jinými čísly. Proto je důležitější zaměřit se na to, jaké schopnosti v Evropě rozvíjíme, například posilování našeho zbrojení, personální posilování armády, vyvíjení nových technologií, a pak to prezentovat i Američanům z hlediska toho, co vlastně děláme, a ne pouze množství peněz, které se vynakládají.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc