Covid je zatím pod kontrolou, do voleb nic extrémního nehrozí
 
34_vakcina01_jaros
Autor: Milan Jaroš

Konec prázdnin a obnovení běžného provozu ve školách i firmách nejspíš přinese další vzestup nákazy koronavirem. V nemocnicích přibude nemocných, do velkého rizika jde půl milionu neočkovaných seniorů. Podzimní vlna ale sotva bude tak silná, aby si vyžádala další plošná omezení. „Spíš půjde o lokální uzavírky na úrovni jedné třídy, školy nebo firmy. Zavírat celé okresy nebo celou republiku už -  doufám - nebude třeba,“ míní viroložka Ruth Tachezy, vedoucí Katedry genetiky a mikrobiologie na Přírodovědecké fakultě UK a členka odborných proticovidových skupin SNÍH a MESES.

Připadá vám letošní příprava na konec prázdnin lepší než ta loňská?

Situace je určitě jiná. Jsme vystaveni nakažlivější a nebezpečnější variantě. Na druhou stranu velká, byť ne dostatečně velká část populace je naočkovaná. Ministerstvo zdravotnictví - zdá se - postupuje obezřetněji než loni, v tomto směru se - myslím - situace ubírá lepším směrem.

V čem?

Kvituji změnu názoru, tedy že testy budou dál hrazené pojišťovnami. Potřebujeme vědět, jak situace vypadá, a to by bez testování nešlo. Určitě je dobře, že proběhne vstupní screening dětí po návratu do škol. Nejsem nadšena z toho, že se budou opět testovat antigenními testy místo testů PCR, ale dobře, že půjde aspoň o lepší typ testů. Líbí se mi, že i řada firem chce zaměstnance testovat.

Ruth Tachezy
Ruth Tachezy • Autor: Luboš Wišniewski/Univerzita Karlova

V čem je koronavirus nebezpečnější než loni?

Varianta delta je snáze přenosná a je také schopna namnožit se do vyšších dávek, je tedy více infekční. Víme, že u neočkovaných lidí způsobuje větší počet hospitalizací, u rizikových skupin vidíme více těžkých případů. U nás vakcínu pořád nemá kolem půl milionu seniorů, což je určitě velká mezera.

Vládní prognózy počítají s tím, že koncem září bude v nemocnicích s covidem ležet až 500 lidí. To je proti současnosti skoro desetinásobek, ale zároveň je to výrazně méně než 9000 hospitalizací na vrcholu jarní vlny. Má nás to uklidňovat?

K nárůstu případů určitě po návratu lidí do práce a dětí do škol dojde. Budou se objevovat místní ohniska ve školách nebo ve firmách, navíc k těm, co už vidíme, jako jsou svatby, nákazy v klubech nebo soukromé oslavy. Tomu nelze zabránit. Důležité je cílit opatření co nejlokálněji a dodržovat prevenci. Stále je důležité říkat, že při nynější úrovni vakcinace a promoření jsme nedosáhli kolektivní imunity, proto je potřeba přidat preventivní opatření, jako je testování, trasování a ochranu dýchacích cest.

Co by bylo dobré ještě vylepšit?

Je škoda, že není k dispozici víc mobilních stanic na PCR testy a že tyto testy nejsou lépe hrazeny. Školy mají možnost je využít, ale dostanou za test jen 200 korun, což nepokryje jeho cenu. Zaspali jsme i v tom, abychom posunuli trasování do pokročilejší digitální formy. Nejsem odborníkem na tuto oblast, ale podle kolegů, kteří jsou schopni posoudit nuance, trasování pořád dlouho trvá. Systémy jako chytrá karanténa nebo e-rouška nefungují, jak by měly. K vzorům, jako je Tchaj-wan, máme v tomto ohledu pořád daleko.

Před prázdninami vaše skupina MESES vydala prognózu se čtyřmi scénáři letního vývoje, první byl nejoptimističtější, čtvrtý nejhorší. Jak jsme dopadli?

Teď jsme na tom dobře, někde mezi jedničkou a dvojkou. Reprodukční číslo je kolem jedné, nových případů jsou jednotky na sto tisíc obyvatel. Problém je, že proočkovanost pořád není dostatečná. Kýžených 70 procent považovaných za práh kolektivní imunity pro variantu alfa je daleko. A pro variantu viru delta potřebujeme ještě mnohem víc proočkovaných. Navíc, jak už bylo řečeno, máme velkou mezeru u starší populace, ale třeba také paradoxně u zdravotnického personálu.

Reklama
Reklama

01
Autor: Milan Jaroš
02
Autor: Milan Jaroš
03
Autor: Milan Jaroš
04
Autor: Milan Jaroš
05
Autor: Milan Jaroš
06
Autor: Milan Jaroš
07
Autor: Milan Jaroš
08
Autor: Milan Jaroš
09
Autor: Milan Jaroš
10
Autor: Milan Jaroš
11
Autor: Milan Jaroš
12
Autor: Milan Jaroš
13
Autor: Milan Jaroš
14
Autor: Milan Jaroš
15
Autor: Milan Jaroš
16
Autor: Milan Jaroš
17
Autor: Milan Jaroš
18
Autor: Milan Jaroš
19
Autor: Milan Jaroš
Celá fotogalerie Zavřít fotogalerii

Mnozí mohou s očkováním stále vyčkávat kvůli tomu, že se cítí chráněni přirozenou imunitou po prodělání nemoci. Kdo se nakazil v nejsilnější jarní vlně, je často ještě v půlroční ochranné lhůtě, kterou i stát uznává jako alternativu k očkování. Je rozumné, když takto promoření lidé očkování oddalují?

Obávám se, že ne. Pro posouzení jednotlivých případů velmi záleží na tom, kdo kdy nemoc prodělal a v jaké intenzitě. Pokud někdo měl jen pozitivní PCR test, ale byl bez příznaků, je možné, že žádnou paměťovou imunitní stopu ani nemá a před infekcí nijak chráněn není. U lidí, kteří měli při onemocnění symptomy, se paušálně doporučuje jít na očkování po čtvrt až půl roce. Já bych první dávku neodkládala déle než tři měsíce po onemocnění ani u lidí s těžkým průběhem.

Objevuje se názor, že u promořených lidí by mohla stačit jedna dávka vakcíny. Německo, Francie nebo Itálie lidem s dobře fungujícím imunitním systémem a prokázaným proděláním covidu takový postup doporučují. Měli bychom tak postupovat i my?

Zatím se s takovým doporučením váhá. Potřebovali bychom pro ně další studie. U nás se postupuje na jistotu: víme, že po dvou dávkách je ochrana dostatečná, ale u kombinace nákazy a jedné dávky je to složitější. Neříkám, že se to nemůže časem s přibývajícími poznatky změnit. U vakcín na jiné nemoci existují případy, kdy se postupem času ve studiích prokázalo, že počet dávek je možné snížit. Některá data ukazují, že by to tak mohlo být i s vakcínami proti koronaviru, ale těch dat není dost. Chybí klinické studie, jak dlouho bude jedna dávka u lidí po prodělání onemocnění účinná. Dalším faktorem je, že u pacientů s lehkým průběhem nebo bez symptomů může být základní úroveň protilátek nízká a virus by pak u nich mohl po první dávce přetrvat a vyselektovat se do nových variant. V situaci, kdy už je dostatek vakcín, nemáme důvod riskovat.

Co když někdo nechce naopak riskovat to, co se mnohým laikům jeví jako zbytečnost – tedy absolvovat dvojí očkování, když stačí jen jedno? Zvlášť když totéž vidíme ve vyspělých zemích?

Není prokázáno, že by podání dvou dávek po onemocnění vedlo ve zvýšené míře k závažným vedlejším účinkům. Po světě už jsou naočkovány skoro dvě miliardy lidí a žádné důkazy v tomto směru nejsou. Dvěma dávkami tedy není co zkazit. Rizikovým faktorem jedné dávky by naopak bylo, že nevíme, jak silnou imunitu kdo po prodělané nemoci má, takže kombinace přirozených protilátek s jednou dávkou by mohla znamenat falešnou ochranu. Měřit neutralizační protilátky, abychom zjistili skutečně to, co potřebujeme, je obtížné a drahé - a u protilátek celkových neznáme hladinu, která chrání jedince před opakovanou infekcí. Spolehlivý přesný test je nyní dražší než vakcína. Jsme stále ještě v pandemii, kdy je potřeba volit bezpečné, ale také co nejrychlejší a nejlevnější řešení.

29_OCKOVANI_Jaros
Očkovací centrum v pražské O2 Areně, červen 2021 • Autor: Milan Jaroš

Máme-li vakcín dost, není žádoucí uvolnit jich co nejvíc pro zbytek světa?

To žádoucí samozřejmě je, i s ohledem na riziko vzniku dalších variant viru v zemích, kde se na očkování zatím čeká. To už je ale už politické rozhodnutí.

Ptám se proto, že Česko je přece vzhledem k velkému počtu mrtvých a velké síle podzimní a jarní vlny zvláštní případ, kde promoření zjevně hraje větší roli než jinde. Nedávno zveřejněná studie Masarykovy univerzity ukázala, že na jaře měl protilátky každý druhý účastník měření. Jak s takovou informací naložit?

Mám k té studii výhrady a nejsem sama, protože výběr účastníků nebyl reprezentativní. Do testovaného vzorku byli zahrnuti lidé, kteří dobrovolně přišli. To představuje systémovou výchylku – nejspíš totiž přišli právě ti, kdo věděli nebo měli podezření, že nemoc už předtím prodělali, a chtěli vědět, jak na tom s protilátkami jsou. Pokud jde o interpretaci dat, tak je velmi pravděpodobné, že ti, kdo nemoc prodělali, nebudou mít protilátky napořád. Samozřejmě u nich bude určitou roli hrát imunitní paměť, ale dat máme ještě málo. Jinak je samozřejmě pravda, že u nás bylo a je promořeno víc lidí. To je druhotný efekt ničivé podzimní a jarní vlny, který nyní může kompenzovat náš handicap nízké proočkovanosti.

V Izraeli už se očkuje třetí dávkou, Spojené státy se na to připravují. Je čas začít i v Česku?

Ano, připravujeme na to jako MESES stanovisko. Můj názor je, že pro rizikové skupiny by bylo žádoucí začít s osmiměsíčním odstupem po ukončeném primárním očkování. Bylo by užitečné toto očkování kombinovat s ochranou proti chřipce, ale uvidíme, co bude v praxi možné.

Vakcíny proti koronaviru jsou dnes určeny i dětem od 12 let. Jste pro, aby se očkovaly? Pokud ano, jak to vysvětlit rodičům, kteří vidí, že dětem nic moc vážného nehrozí, a očkování dětí se jim může jevit jako zbytečnost?

I děti mohou onemocnět, i když tato čísla jsou nízká. Druhým motivem pak je, že každé očkování pomáhá zvednout stupeň kolektivní imunity. Studie ukazují, že u dětí platí stejná logika jako u promořených jedinců – není co zkazit, lze jen získat. Bude-li vakcína schválena americkou FDA nebo evropskou EMA i pro menší děti, myslím, že pro první rok by ji mohly dostat i děti od šesti let. V zájmu toho, abychom se z pandemie dostali všichni.

Dá se čekat, že školní rok začne a poběží tentokrát už normálně? Zatím se zdá, že s tím všichni počítají. Na druhou stranu v USA, kde školní rok někde začíná už během srpna, se už objevují názory, že návrat k normálu je iluzí a že školáky, učitele a rodiče čeká další rok zmatků. Co lze čekat u nás?

Velké plus je, že testy a preventivní opatření ve školách zůstanou, že se s nimi školy už sžily a nepředstavují pro ně problém. Většina pedagogů je rozumná. Politici vnímají, že další zavírání škol by bylo velkou katastrofou. Proto čekám, že školy pojedou s opatřeními tak, jak jsou nastavena, a že plošné uzavírky nehrozí. Zavírat se budou - myslím - maximálně jednotlivé třídy nebo nanejvýš jednotlivé školy.

Může se epidemická situace výrazně změnit už do voleb vyhlášených na druhý říjnový víkend?

Během září, jak jsme už řekli, nárůst bude. Mohou se objevit lokální ohniska. Ale nemyslím si, že by ten nárůst byl takový, aby současné vládní garnituře nějak zlomil vaz. Přeplnění nemocnic do voleb nehrozí.

Nehrozí ani to, že by vláda potřebná opatření odkládala právě kvůli volbám a tím situaci významně zhoršila, jak jí to mnozí vyčítali loni na podzim?

Pravidla, jak byla nastavena, mi teď přijdou rozumná - a je tedy jen otázkou, zda je ministerstvo zdravotnictví tentokrát dokáže udržet.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 873

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte