Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Rozhovory

ANO bude nepříjemnou a mnohem intenzivnější opozicí, než jsme byli zvyklí

S politologem Petrem Justem o současné strategii Babišova hnutí i prezidentských volbách

Nová vláda, nový rozpočet, prosinec 2021 • Autor: Milan Jaroš
Nová vláda, nový rozpočet, prosinec 2021 • Autor: Milan Jaroš

Poslanecká sněmovna minulý týden zažila historicky nejdelší hlasování o důvěře vlády. Jednalo se o první zásadnější hlasování po říjnových volbách, které napovědělo mnohé i o nadcházejících čtyřech letech. Mimo jiné to, že vláda Petra Fialy bude čelit hlasité a kritické opozici. „Myslím si, že si roli opozice bude hnutí ANO nakonec užívat včetně Andreje Babiše. Bývalý premiér sám sebe prezentuje jako exekutivního člověka, který řeší každodenní záležitosti. Ale také je vybaven vlastnostmi, které se mu budou zužitkovat lépe právě v opozici,“ říká politolog z Metropolitní univerzity v Praze Petr Just.

Jak hodnotíte nejdelší hlasování o důvěře vlády od vzniku samostatné České republiky? Předchozím rekordem byla šestnáctihodinová debata druhé vlády Andreje Babiše v roce 2018, teď jsme viděli poslance diskutovat třiadvacet hodin.

Základní rámec nebyl překvapivý. To, že se střídali opoziční poslanci, je standardní situace. Na některých místech mohla být nicméně argumentace některých dnes už opozičních politiků úsměvná - protože kdyby směřovala na ně, tak by také seděla. Například když kritizovali neúčast ministrů na jednání nebo fakt, že ne všichni ministři umí anglicky. Ukazuje se, jak je pro každou politickou stranu zdravé, když odejde do opozice a vyzkouší si tuhle roli. I když předtím sněmovnu nazývala „žvanírnou“ a měla vůči opozici podobně pohrdavá prohlášení, změní teď možná názor. Oni jsou teď ti, kteří stojí na druhé straně a budou sněmovnu legitimně využívat k opoziční práci – stejně jako to v předešlém období činila tehdejší opozice, tedy dnešní vláda.

Petr Just • Autor: mup.cz
Petr Just • Autor: mup.cz

Vidíte už nějaký rozdíl oproti minulému období?

Současné opoziční strany a zejména hnutí ANO nezažilo tradiční roli opozice, bylo doteď pouze ve vládní roli. Většina stran, která je dnes ve vládě, si naopak prošla jak vládními, tak opozičními časy. To znamená, že už mohly mnohem lépe očekávat a odhadovat, jaký průběh jednání bude mít. Sami si to prošli a ví, jaká je taktika. Výjimkou jsou Piráti, kteří byli pouze v opozici.

Po říjnových volbách se vedly diskuze, že hnutí ANO bude bez Andreje Babiše ve vládě neaktivní a nebude si vědět rady samo se sebou. Nepřekvapili Babišovi poslanci tím, jak aktivní a připravení byli?

Možná někoho překvapili. Nicméně už v době, kdy bylo jasné, že ANO odchází do opozice, jsem byl toho názoru, že budou chtít být aktivní. Přestože Andrej Babiš zpočátku dával najevo, že opoziční práci nemá rád a dělat ji nechce. Myslím si, že si roli opozice bude hnutí ANO nakonec užívat - včetně Andreje Babiše. Bývalý premiér sám sebe prezentuje jako exekutivního člověka, který řeší každodenní záležitosti. Ale také je vybaven vlastnostmi, které se mu budou zužitkovávat lépe v opozici. Jsou to vlastnosti, které souvisí s jeho emotivností, výbušností až hysterií. Když takhle jedná vládní politik, který reprezentuje stát, je na to nahlíženo spíše negativně, zatímco v opozici panuje větší tolerance k podobným výstřelkům. Dá se to v určitém smyslu přirovnat k bývalému slovenskému premiérovi Igoru Matovičovi. Když byl v opozici, poutal pozornost svou teatrálností a emotivními projevy. Když přišel do vlády a choval se stejně, i jeho voliči začali toto vystupování vnímat jinak.

Jak jde dohromady opoziční působení Andreje Babiše a jeho prezidentské ambice, které zatím sice oficiálně neohlásil, ale vše nasvědčuje tomu, že se tak brzo stane?

Česká společnost se mu bude lépe oslovovat z opozičních než vládních lavic. Opozice má vděčnější posluchače, protože voliči jsou naladěni spíše kriticky - a kritizují chyby či nedostatky. Každá strana, která je u vlády, tím trpí, zatímco opozice těchto veřejných nálad využívá k získávání bodů. Dělaly to i předcházející opoziční strany. Ale nyní je v opozici subjekt, který umí díky PR velmi efektivně pracovat s veřejným míněním a sociálními sítěmi: okamžitě se chytat jakýkoliv nálad ve společnosti a dostávat svoje názory a postoje do médií. Tím bude ANO pro současnou vládu velmi nepříjemnou a mnohem intenzivnější opozicí, než jsme byli zvyklí. Marketing teď bude u hnutí ANO pravděpodobně sehrávat ještě důležitější roli než doteď. Navíc když je ANO bráno oproti SPD za jedinou konstruktivnější opozici.

ANO má také nejpočetnější poslanecký klub o 72 poslancích, tedy dvakrát víc než má nejsilnější vládní strana ODS.

Přesně tak. Díky tomu si Andrej Babiš bude moct dovolit luxus čas od času se stáhnout a vyjíždět ven mezi voliče, protože má „armádu“, která bude dělat opoziční útoky za něj. Pokud chce předseda ANO pro případnou prezidentskou kandidaturu oslovit i jiné voliče než ty, kteří volili ANO do sněmovny, nesmí to s kritikou přehnat. Někdy se příliš tvrdá a nekompromisní kritika může naopak obrátit proti danému politikovi. Musí udržovat svou základnu, díky které se dostane do druhého kola - ale tam mu už snaha cílit na třicet procent voličů hnutí ANO nebude stačit. Čekám tedy, že čas od času ukáže jinou, vlídnější tvář státníka, což mu právě tak početný poslanecký klub umožní.

Odkud by Andrej Babiš mohl vzít jiné voliče?

Cílí na levicové voliče, což řekl hned po volbách. V rozhovorech i ve videích oslovuje bývalé voliče ČSSD a komunistů, že bude reprezentovat jejich zájmy. Hnutí ANO se samo poslední dobou posouvalo více doleva, ale jak zároveň víme, nemusí to nic znamenat, protože jsme si už několikrát vyzkoušeli, že vyznává flexibilní pragmatismus.

A jak vnímáte strategii koaliční vlády složené z pěti stran, která na takto aktivní a kritickou opozici reaguje poklidným tónem? Mluví o tom, že diskuze je v demokracii potřeba a vlastně to v nich nevzbuzuje alespoň navenek velké emoce. Není to problematický přístup, když proti sobě máte marketingovou mašinérii, která naopak reaguje úplně na všechno?

Já bych řekl, že i zmíněná marketingová mašinérie může být dvojsečná. Můžete někoho odzbrojit tím, že proti němu nebudete podobnou taktiku nasazovat. I když se v politice občas říká, že na hrubý pytel patří hrubá záplata, nemusí to platit vždy. V devadesátých letech to takhle fungovalo například v debatách Miloše Zemana a Václava Klause, později mezi Mirkem Topolánkem nebo Jiřím Paroubkem, kteří proti sobě šli velmi tvrdě. To samozřejmě vytvářelo polarizaci mezi dvě politickými subjekty, ale i napříč společností. Na konci opoziční smlouvy si však můžeme vzpomenout na tichého a méně výrazného Vladimíra Špidlu a na to, jak stál proti Václavu Klausovi, který nasazoval velmi intenzivní a tvrdou rétoriku. Špidla tenkrát působil tak, že ho tohle chování nevyprovokovávalo k žádným extrémně emotivním protiúderům, což mu v konečném důsledku spíše pomohlo. A myslím si, že Petr Fiala a jeho kabinet chtějí zkusit podobnou taktiku. Zatím se nenechávají vyprovokovat, i když si myslím, že časem k tomu stejně dojde.

A jak se díváte na vystoupení SPD ve sněmovně?

Rozhodně to vypadá, že Tomio Okamura a jeho poslanci se doteď v určitém smyslu mírnili, i když se to nemuselo na první pohled nám ostatním zdát. SPD byla opozicí tehdy i teď, ale za Babišovy vlády byla i občasným spojencem, třeba v otázce veřejnoprávních médií a obsazování jejich mediálních rad. Navíc má nová vláda jasné geopolitické vymezení - a to je podle mého názoru to, čím se SPD odlišuje od celé sněmovny. I hnutí ANO bylo a je do určité míry prozápadní strana, ale stálo v čele menšinové vlády, která byla pod vlivem prezidenta Zemana a také se držela za podpory komunistů. Museli víc vyvažovat. To se dnes mění a SPD to ví.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].