Tomáš Pěkný

S básníkem a překladatelem o tom, co je to být Čechem, a mánii intelektuálů měnit svět

(ukázka z knihy Historie Židů v Čechách a na Moravě)

Prezident Václav Havel promluvil prvního ledna v televizi. Vzhledem k situaci nešlo o klasický novoroční projev, ale přece jen to bylo vystoupení hlavy státu, které je v takové chvíli vždy vnímáno jako svého druhu poselství. Jaké bylo? Nepříliš veselé.

Přesto, že je pro pochopení náboženského fenoménu důležitý, nebudeme zde pojednávat o problému "polidštění". Postačí, připomeneme-li, že překročení údělu primátů vyznačuje již vzpřímený postoj.

S rozšířením povinné školní docházky a s odstraněním negramotnosti se nerozvinuly jenom vědecké a technické obory, ale též myšlenkové aktivity spíš jen kuriózní, které čile bují na okraji uznávaného seriózního bádání.

Pražané už dlouhá léta trpí schizofrenií. Ve svém městě jen bydlí, žijí však povětšinou jinde, a tam o vše pečují. Také dýchat chodí jinam. Jen málokterý z nich vnímá, že jeho město je lepkavé od špíny a vzduch už tu není vzduchem.

Těm, kteří v poslední době vyslovili obavy ze skutečnosti, že v armádě slouží mnoho důstojníků netajících se svým konzervativním myšlením, vzkázal ministr obrany Luboš Dobrovský: "Když řeknete, že řada vyšších důstojníků by přivítala návrat starých časů, je to jen povšechné konstatování...

Již dva měsíce je zcela jasné, že Československo stojí jednoznačně na straně protisaddámovské koalice. Vysláním naší protichemické jednotky do Saúdské Arábie jsme se zapojili do společenství, kterému jde nejenom o obnovení předválečného stavu, ale především o vytvoření účinného systému globálních záruk.