Syn má strach z posměchu spolužáků a působí úzkostně

Delší dobu mě trápí problém, který souvisí s výchovou našeho desetiletého syna a s jeho fungováním ve škole. Syn byl vždy spíše citlivý, klidnější typ, který si rád čte, kreslí a tráví čas spíše sám než v kolektivu. V posledním roce však začal mít stále větší problémy se školou – nejen s učením, ale zejména se vztahy se spolužáky a motivací.

Učitelka nás opakovaně upozorňuje, že během vyučování nedává pozor, nespolupracuje, nehlásí se a působí jakoby byl „odpojený“. Doma přitom dokáže učivo zvládnout bez větších problémů, když se mu věnujeme individuálně. Tvrdí však, že ve škole se cítí pod tlakem, bojí se odpovědět před třídou a má strach z toho, že se mu budou spolužáci smát. Několikrát zmínil, že se cítí „hloupý“.

Zároveň jsme si všimli, že se začal snažit škole vyhýbat – ráno ho bolí břicho, vymýšlí si důvody, proč zůstat doma a celkově působí úzkostněji. Snažíme se ho podporovat, povzbuzovat a vytvářet bezpečné prostředí, ale nejsme si jisti, zda postupujeme správně. Nechceme na něj tlačit, ale zároveň se bojíme, že budeme-li příliš benevolentní, problémy se prohloubí.

Rádi bychom věděli, jak to řešit. Máme se více zapojit do komunikace se školou nebo spíše pracovat se synem doma? Je vhodné vyhledat odborníka, například školního psychologa, i když problémy zatím nejsou extrémní?