Manžel mi často říká, že muži neumí být monogamní

Jsem žena po třicítce a dva roky vdaná. Můj manžel mě nepodvádí, alespoň o ničem takovém nevím, a náš vztah je ve většině věcí dobrý. Přesto mě dlouhodobě trápí jedno téma, na kterém se neumíme shodnout a které se pravidelně vrací do našich rozhovorů.

Manžel totiž často říká, že muži jsou od přírody nemonogamní a že pro ně není přirozené být celý život jen s jednou ženou. Tvrdí, že monogamie je společenský konstrukt a že většina mužů se musí ovládat a potlačovat své přirozené sklony. Má ve zvyku říkat věci jako: „To, že jsem věrný, neznamená, že je to přirozené“ nebo „Mužovi by biologicky nestačila jedna žena, musí se krotit.“ Dodává, že on se ovládá proto, že mě má rád, váží si našeho vztahu a nechce mi ublížit.

Nevím však, jak mám vnímat taková vyjádření. Na jedné straně oceňuji, že se otevřeně hlásí k věrnosti, na druhé straně mě zraňuje, že ji prezentuje jako něco proti své přirozenosti. Jako by pro něj bylo manželství neustálou formou omezování. Mám pocit, že místo toho, aby věrnost vnímal jako vědomé rozhodnutí a součást lásky, popisuje ji jako nepříjemnou povinnost.

Když se snažím argumentovat, že lidé mají schopnost vědomě se rozhodovat a že ne všechno, co je přirozené, musíme automaticky následovat, odbije mě tím, že prý ignoruji biologická fakta. Postupně nabývám pocitu, že mi docházejí argumenty i trpělivost.