V europarlamentu skončila vláda lidovců a socialistů

Volby do Evropského parlamentu potvrdily ztrátu většiny pro dvě hlavní síly na půdě eurosněmu, umírněnou levici a pravici. Podle stále ještě neúplných výsledků by měli vítězní evropští lidovci (EPP) obsadit 179 křesel a druzí socialisté (SD) 150. Každá z platforem ztratila téměř čtyři desítky členů a do vytvoření většiny na půdě parlamentu budou muset po čtyřiceti letech přibrat partnera. Účast ve volbách po dvaceti letech vzrostla a překročila v unijním průměru psychologickou hranici 50 % (dosáhla necelých 51 %).

Předpokládá se, že třetím partnerem do většinové koalice budou liberálové (ALDE), kteří mají získat 107 mandátů (nárůst o čtyřicet europoslanců). Dohromady by s lidovci a socialisty měli mít 436 křesel, což je výrazná proevropská většina v 751členném parlamentu - a o to výraznější, až na podzim odejdou Britové a EP bude mít 705 členů. U ALDE se zároveň očekává jedna z nejnapínavějších debat o možném vnitřním přeskupení.

Macron chtěl víc

Největší podíl na přírůstku do této centristické frakce má Macronova strana Republika v pohybu (LREM). Získá 21 europoslanců, a až na podzim odejdou britští liberální demokraté (16 křesel), budou macronovci politickému středu jednoznačně dominovat; druzí nejsilnější ve frakci budou španělští liberálové se ziskem osmi europoslanců.

Francouzský prezident nicméně počítal s lepším výsledkem svého hnutí a nedostál základní ambici - přebít stranu Marine Le Pen. Její Národní fronta se stala vítězem voleb ve Francii, když porazila LREM o 1,2 procenta - jakkoli si oproti posledním eurovolbám pohoršila, tehdy “frontisté” získali 25 procent oproti nynějším 23,3 procenta. Bude mít Emmanuel Macron natolik silný mandát, aby mohl překreslit liberální střed v eurosněmu a ALDE nahradila jeho Renaissance (Obroda) se svými spojenci? Napoví to následující dny.

Výsledek macronistů je dobrou zprávou zejména pro hnutí ANO, které je členem ALDE. Macron a Babiš se vůči sobě opakovaně vymezili - český premiér tak učinil i v neděli večer při komentování eurovoleb - a francouzský prezident s ním nepočítal do Obrody. Vzhledem k tomu, že Babišova strana vyhrála české eurovolby, získala mezi evropskými liberály nadprůměrných šest mandátů a má premiéra, bude si ovšem ALDE dvakrát rozmýšlet, pokud by kvůli Macronovu tlaku měla ANO z nějakého důvodu ztratit.

Navíc v situaci, kdy ke kompenzaci případné ztráty ANO v podobě získání české Pirátské strany pro ALDE zřejmě nedojde. Piráti nechtějí být na půdě eurosněmu ve společné frakci s ANO, oproti kterému přitom získali jen tři křesla. Z hlediska zájmu frakce jsou proto přitažlivější babišovci.

Piráti zvažují vstup mezi ekology do frakce Greens/EFA. Ti si ve volbách výrazně polepšili a jsou jedněmi z vítězů hlasování. Zejména němečtí Zelení mimořádně zaskórovali a oproti současnému stavu pošlou do parlamentu dvojnásobek poslanců (22). Zeleným se dařilo také ve Francii, na severu Evropy, v Británii a jinde.

Doposud menší Greens/EFA se 52 europoslanci by tak měla obsadit 70 křesel a být čtvrtou nejsilnější frakcí v eurosněmu. Nabízí to zajímavé koalice okolo ekologických témat, protože socialisté, liberálové i zelení měli popasování se s klimatickými změnami jako prioritní téma a dohromady mají 327 křesel, což není daleko od nadpoloviční většiny (376, resp. 353 po odchodu Britů). Úspěch zelených je zároveň striktně geograficky limitovaný: ve střední Evropě zabodovali environmentalisté jen částečně v Rakousku, ve východní Evropě naopak propadli.

Salvini, Orbán, Kaczynski

Podle předpokladů posílily protievropské strany. Jejich celkový výsledek ale zdaleka není tak výrazný. Rakouské Svobodné porazil skandál jejich předsedy Stracheho v závěru kampaně, Holanďanům se “přejedl” Geert Wilders. Až to do té míry, že Wildersova PVV se do europarlamentu vůbec nedostala - a frakce s vůdčími postavami Marine Le Pen a italským ministrem vnitra Matteem Salvinim nezíská ohlášených 100 křesel.

Nicméně i tak by měla frakce takřka zdvojnásobit počet křesel a skončit na 58 poslancích. A také tady přitom může dojít k přeskupování sil. Úspěch totiž zaznamenal sám Salvini a jeho Liga severu. Ta měla dosud šest evropských poslanců, ale nyní poskočí až na 28 (získala téměř 34 procent a stala se jednoznačným vítězem italských voleb). Frakci ENF, kde zasednou také dva zástupci Okamurovy SPD, tak bude dominovat.

Výrazně uspěli také další podobně ladění politici: v Maďarsku Viktor Orbán (53 % pro Fidesz), v Polsku Kaczynského PiS (46 %). Salvini už před volbami naznačoval, že budoucnost Evropy vidí v alianci s politiky, jako jsou zmínění Orbán a Kaczynski, a dohromady mají tyto tři strany 63 europoslanců. Následující dny a týdny ukážou, jestli si Salvini, resp. Orbán vyhodnotí jako výhodné odtrhnout se od svých frakcí a založit novou středoevropskou protipřistěhovaleckou platformu.

Doposud byla třetí nejsilnější skupinou na půdě EP britsko-polská frakce ECR, kam patří také ODS. Navzdory úspěchu českých občanských demokratů ale ztrácí. Ze 77 členů padá na 58, protože britští konzervativci utrpěli ve volbách debakl a namísto dosavadních 22 poslanců budou mít jen čtyři. ECR se tak podle předpokladů stane lénem katolických národovců z PiS.

Británie “pobavila” výsledkem Farageovy Brexit Party, která drtivě vyhrála a získala 29 europoslanců - aspoň na pár měsíců, než přijde skutečný brexit. Silou svého mandátu se tak strana volající po odchodu z EU vyrovnala proevropské CDU/CSU (rovněž 29 křesel).