Počítá se jen útok. Vražda gdaňského starosty polskou politiku nezklidní
Rzeczpospolita: Blíží se volby a chyba může stát vítězství
Gdaňský starosta Paweł Adamowicz podlehl v pondělí zraněním, které mu v neděli večer zasadil útočník Stefan W. při charitativním koncertu v Gdaňsku. Jeho srdce bylo třemi ranami nožem poškozené natolik, že jej nezachránila ani operace. V tuto chvíli není možné říct, že šlo o politický atentát na výrazného představitele politické opozice. Sedmadvacetiletý vrah je duševně nemocný a čerstvě opustil vězení, kde seděl za bankovní loupež a další zločiny. Politickou rovinu však jeho čin měl.
Zaprvé - veřejně zavraždil politika. Zadruhé - podle slov, která stihl říct do mikrofonu z pódia, se mstil za své pětileté věznění, z něhož vinil Občanskou platformu, současnou největší opoziční stranu. Adamowicz ji zakládal a byl jejím dlouholetým členem. I když kvůli neshodám v nedávných volbách kandidoval sám za sebe, měl k ní stále názorově blízko.
A zatřetí si pro čin vybral finálový koncert Velkého orchestru vánoční pomoci (WOŚP) - tradiční charitativní akci, která je už léta v centru polské kulturní války, a konzervativní pravice jí (ani jejímu zakladateli Jerzymu Owsiakovi) nemůže přijít na jméno. Bez ohledu na to, kdo si co o WOŚP myslí, je to v jistém smyslu akce politická.


Taková veřejná tragédie může společnost stmelit - nebo ještě víc rozdělit. Spontánní tichá shromáždění, která se v pondělí odehrála po celém Polsku, hovoří pro to první; stejně jako mše sloužené v celé zemi za zemřelého starostu. Alespoň krátkodobě. Ve velmi vypjaté polské politice se však nic podobného velmi pravděpodobně nechystá.
Zástupci Občanské platformy se nezúčastnili setkání politických špiček, které svolal prezident Andrzej Duda z vládnoucí strany Právo a spravedlnosti (PiS) - s odůvodněním, že “není ten správný čas na politické PR”. Stejně tak slabá byla účast politiků platformy na mši, jíž se zúčastnila celá vládní špička. Premiér Mateusz Morawiecki si dal velmi záležet, aby neudělal žádný krok vedle. Prezident Duda, který původně mluvil o společném pochodu všech politiků, pak na přání rodiny na svůj nápad raději zapomněl a “jen” vyhlásí den Adamowiczova pohřbu dnem státního smutku.
Z tohoto pohledu Občanská platforma odmítla podanou ruku. Jenže se stačilo podívat na pondělní večerní zprávy polské veřejnoprávní televize, která slouží jako vládní věstník a je plně pod kontrolou PiS - a bylo jasné, že ruka PiS nebyla podaná upřímně. Jedna část obsáhlé reportáže o starostově smrti pojednávala o tom, že k vražednému činu vedla i agresivita a hrubost polské veřejné debaty.
Teze ovšem byla doložena pouze a výhradně vybranými slovy současných a bývalých politiků PO Jerzyho Owsiaka či Lecha Walęsy - tedy oponentů PiS. Což je zcela objektivně nevkusné. Ale není to překvapivé: PiS hraje ve verbální agresivitě s opozicí víc než vyrovnanou hru. Šéf vládní strany a reálný vládce Polska Jarosław Kaczyński mluví o voličích opozice jako o “lidech horší kategorie” a opozičních poslancích jako o “zrádcovských tlamách” - a jednou se na ně v parlamentu rozkřičel: “Utrápili jste mého bratra, jste hajzlové.“
Adamowiczova smrt tak nejenže neotupí hrany, naopak polskou politiku podle všeho ještě víc rozdělí. Už proto, že zemi čekají na jaře evropské a na podzim parlamentní volby. A jak se píše v komentáři respektovaného deníku Rzeczpospolita: “Nikdo si netroufne udělat krok vzad. Počítá se jenom útok, protože se blíží volby a chyba může stát vítězství. Ale po volbách už bude na všechno pozdě.”
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















