0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Politika4. 10. 20165 minut

Agent VO 0101: K útoku na vlak nás přibrali, nic jsme nenavrhovali

Pokračuje hlavní líčení s pěticí lidí obviněnou z plánování teroristického útoku na vlak

Martin Ignačák • Autor: ČTK

Výpovědí agentů pokračuje tento týden hlavní líčení s pěticí lidí, kteří jsou obviněni ze zvlášť závažného zločinu teroristického útoku ve stádiu přípravy a z toho, že plán nepřekazili. Anarchista a někdejší zpěvák skupiny Voice of Anarchopacifism Petr Sova měl spolu s Martinem Ignačákem a jeho přítelkyní Alexandrou Ščambovou plánovat, že shodí zápalné lahve na vlak s vojenskou technikou; Sovova přítelkyně Radka Pavlovská, stejně jako Katarína Zezulová ze squatu Cibulka, jsou pak viněny z toho, že o plánu věděly a nepřekazily ho.

Lidé v soudní síni ale agenty nevidí – ti sedí v jiné místnosti a také jejich hlas je upraven. Zato agenti mohli dění v síni pozorovat ze záznamu. Agent VO 0101, který vystupoval jako Petr, soudkyni Haně Hrnčířové v pondělí zopakoval, kdy a proč se s obviněnými seznámil. Bylo to v červnu 2014 a policie chtěla zjistit víc o Síti revolučních buněk, novince na české radikální scéně. Síť se během toho roku přihlásila k celkem šesti útokům zápalnými lahvemi na policejní auta, na dálniční mýtnou bránu či prodejnu kamerové techniky. Její komuniké o útocích zveřejnilo několik webů, mezi nimi Sovův Voice of Anarchopacifism či Asociace Alerta mosteckého anarchisty Lukáše Borla.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Agenti VO 0101 a VO 0105 (ten s krycím jménem Robert) proto vyrazili na sousedské slavnosti do Mostu, které pořádal Borl a přijel sem také Sova, Ignačák a Pavlovská. „Dohodli jsme se, že kdybychom měli s Robertem zájem o spolupráci, můžeme se setkat v Praze,“ vypověděl agent Petr. O měsíc později se agenti se Sovou potkali znovu, v klubu na Strahově, tady jim představil aktivity své komunity – vylepování plakátů či překládání textů. Pak začali chodit do bytu Sovovy přítelkyně Radky Pavlovské, kde tou dobou bydlel také Ignačák a jeho přítelkyně Ščambová.

„To bychom kluky mohli přibrat do té naší akce,“ popsal agent VO 0101, jak to začalo s útokem na vlak. Sova to prý řekl v chodbě u dveří, když byl v bytě jen on, agenti a Martin Ignačák. „Ignačák nechápal, Sova řekl, že se jedná o ten vlak,“ vyprávěl agent. Sova naopak policii i soudu předkládá jinou verzi. Útok na vlak neinicioval on, ale agenti. Podle něj to začalo tak, že jeho skupina chtěla během anarchistických protestů proti fotbalovému mistrovství světa v Brazílii vyvěsit plakáty - a jeden z agentů prý přišel s tím, že to chce něco pořádného, třeba útok na autosalon sponzora, firmy Hyundai. Sova se prý bál, aby Robert a Petr nevyprovokovali někoho méně zkušeného, proto přišel s vlakem s vojenskou technikou – prý jezdí zřídka a nepředvídatelně, takže útok v podstatě nelze provést.

Rozpor je to důležitý: agenti mohou na činnosti, kterou rozkrývají, spolupracovat, ale nesmí ji provokovat. Ve spise jsou ale nahrávky až od listopadu, kdy nasazení agentů povolil soud a o útoku na vlak se již mluvilo jako o hotové věci. Nahrávky počátečních schůzek, kdy agenti operovali podle zákona o policii, v něm nejsou. Soudkyně Hana Hrnčířová se agenta opakovaně ptala, zda tyhle schůzky nahrávali. Agent si nejdřív nemohl vzpomenout, nakonec došel k tomu, že monitorovací zařízení u sebe měl a nějaký záznam možná existuje.

Zato obšírně popisoval, jak hledali místo, kde lahve na vlak shodit – první místo našel na žádost Sovy on a druhý agent Robert kousek od Berouna. Sovovi se ale nelíbilo, přišel s místem u tunelu u Chuchle. Pak vyprávěl, jak zkoušeli zápalné směsi a knoty na lahve v lomu a přiznal, že potřebný materiál u čerpací stanice i v Hornbachu platil on. Pak se prý ale o útratu rozdělili s druhým agentem, Sovou a Ignačákem rovným dílem.

Na otázku soudkyně „Co měl útok způsobit?“ agent po chvíli přemýšlení popsal, že u firmy Hyundai byla vítaná „i co největší škoda“. U vlaku převažovala antimilitaristická symbolika. Soudkyně také zkoumala, jakou roli hrály v kauze tři zmíněné ženy. Agent přiznal, že když se probíral útok na vlak, „ani jedna z žen se do debaty nikdy nezapojovala“ - Radka a Alexandra byly v bytě přítomny, protože tam bydlely. Zároveň podle něj proti útoku „nikdo nevystoupil“. Agent dovozoval, že Radka projevila srozumění s činem, když jim na zkoušku zápalných lahví v lomu dávala sklenice se slovy „ať si nepopálíte ruce“ - a Alexandra zase tím, že spolu s agenty a Martinem jela lahve k trati zakopat. Brala to sice jako příležitost projít se se psem, ale podle agenta věděla, o co jde, protože v autě říkala „ty lahve ale smrdí“ a venku „trvá to dlouho, ty lahve byly velké“. „Věděla, co se zakopává,“ zdůraznil VO 0101.

Katarínu Zezulovou zajímal hlavně squat Cibulka, a když se měl vyklízet, mluvila o tom, že by byla vhodná nějaká akce. Sova jí prý nabídl dvě zápalné láhve, později se omlouval, že se mu je ještě nepovedlo připravit a Zezulová prý řekla, že prázdných lahví je na Cibulce dost. Soudkyně se ptala, zda se mluvilo o ohrožení života či zdraví lidí z bezpečnostní agentury či policistů. „Nebyl to záměr,“ řekl agent. „Ale připouštěli to. Říkali, že lahve je třeba házet na zadní část vozu - kdyby v něm někdo seděl, aby stihl utéct.“

Na lahve zakopané nedaleko squatu Cibulka si nakonec při jeho vyklízení nikdo nevzpomněl. O dalším osudu lahví zakopaných u železnice agent Petr nic nevěděl. Soudkyně se zajímala, co mělo následovat, a jak je skupina chtěla najít. „To jsme neprobírali,“ řekl agent. „Asi bychom je tam nějaký čas nechali; do té doby, než by Sova řekl, že pojede nějaký vlak.“

Výslech agenta Petra pokračuje i v úterý; na podrobnosti se ho budou moci ptát obžalovaní.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Pojďme si promluvit o mužích
Zobrazit články