Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Kopr a papriky

Zásluhy převažují nad hříchy. Jan Pavel II. kryl zneužívání dětí

Jako biskup přesouval kněze na jiná místa své diecéze, kde o jejich zločinech nikdo nevěděl

Jan Pavel II. • Autor: Reuters
Jan Pavel II. • Autor: Reuters

Věc je jasná. Když byl polský papež Jan Pavel II. ještě krakovským biskupem Karolem Wojtyłou, pomáhal zakrývat zločiny podřízených duchovních, kteří zneužívali děti. Wojtyła používal taktiku, kterou katolická církev v podobných případech používala a nejspíše dodnes používá - přesouval kněze na jiná místa své diecéze, kde o jejich zločinech nikdo nevěděl. Jak v knize Maxima culpa dokládá Ekke Overbeek a jak v dokumentu Franciszkańska 3 ukazují reportéři polské televize TVN, nedělal to systematicky a v ohromném rozsahu. Ale dělal to a o zločinech svých podřízených věděl.

Není to drtivá novinka, Overbeekova kniha především sumarizuje a poutavě oživuje dobové kriminální záznamy, reportáž TVN pak dotahuje a víc osvětluje už známé případy. A obojí je přesvědčivé. Kdo dnes tvrdí, že to všechno jsou výmysly a papež se žádného zločinu nedopustil, buď chce lhát sám sobě, nebo chce lhát jiným.

Polský vládní tábor kolem strany Právo a spravedlnost (PiS) přesto vyrazil na obranu “největšího Poláka” a “svatého papeže”. Méně příčetní vládní politici mluví o židovském spiknutí, čemuž možná i věří. Přišla také běžná politická gesta - prezident Andrzej Duda nechal promítnout papežovu tvář na fasádu svého paláce, Sejm přijal rezoluci, kterou “útoky” na papeže odsuzuje. Pro většinu činovníků PiS je pak „osočování“ národního velikána vítaným politickým nábojem před podzimními volbami. Polský papež je pro velkou část Poláků (a pro drtivou většinu voličů současné vlády) nedotknutelnou ikonou a PiS toho využívá. Chrání jeho odkaz před vlastizrádnými bořiči.

Není ovšem moc před čím chránit. Pochopitelně, existuje část Poláků, kteří už mají po krk církevního vměšování se do politiky a vůbec přetrvávajícího vlivu na chod země. Tahle menšina by ráda schovala do depozitářů papežovy sochy a zbavila jeho jména náměstí, ulice, letiště a bůh ví co všechno. I pro většinu těch, kteří uznávají Wojtyłovu vinu, však papež dál zůstává ikonou – jen ikonou dotknutelnou. A srovnávají se s tím, že největší a svatý Polák nebyl tak velký a tak svatý.

Věc je jasná, ale také složitá. Wojtyłovo krytí zločinů se mělo odehrávat na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. To byla doba, kdy se polský stát snažil katolické církvi uškodit, jak mohl. Velká část pátrání a zjištění vychází z dokumentů policie, a co hůř - z dokumentů tajné policie SB, které jsou z podstaty nedůvěryhodné. Ale nejsou to jediné zdroje a osobní svědectví dokládají, že SB se sice církevních hříchů energicky chopila, nicméně všechno si nevymyslela.

Krakovský biskup a budoucí papež věděl, že komunistická diktatura využije každé chyby duchovních, natož jejich odpudivých zločinů. Činy svých podřízených nekryl z radosti nad spáchaným zlem, byl si vědom, že jsou skutečné, i když možnost, že jde o komplot tajných služeb, mu logicky a oprávněně připadala na mysl. Uvažoval jinak: katolická církev drží Polsko pohromadě v těžkých dobách, které trvají už dobrých tři sta let (a podstatnou část z nich Polsko vůbec neexistovalo). A nic nestojí nad kněžským povoláním. Ano, chránil své podřízené, ale tím chránil církev před komunistickou diktaturou, a tedy Polsko a polský národ.

To byla rozšířená konstrukce, ovšem velmi teoretická - rodiče zneužitých dětí, kteří ji prožili v praxi, se rychle povznesli nad zájmy duchovních a národa a nahlásili zločiny policii. Ale kolik bylo takových případů, které se policii nedonesly? Jak tehdy polská církev fungovala a kolik přesunů kněží proběhlo bez zjevného důvodu? Jakou měl Wojtyła možnost překročit stín své doby?

Když dnes pražský arcibiskup Jan Graubner říká, že kritika svatého papeže je ahistorická, může mít pravdu. Nedodává ale podstatnou věc. Abychom byli schopní „historičnost“ Wojtyłova jednání posoudit, museli bychom mít přístup do polských církevních archivů. A ejhle - tam polští biskupové nechtějí badatele naplno pustit.

Největší Polák by měl navíc být schopen překročit stín každé doby, nota bene se neúčastnit nejohavnějšího systematického zločinu, jakého se katolická církev v Evropě po druhé světové válce dopustila, říkají ti Poláci, kteří nemají problém s historickou pravdou.

Sochy však padat nebudou a ulice nová jména nedostanou. I když si jen čtvrtina Poláků myslí, že papež se žádných nepravostí nedopustil, v očích šedesáti procent lidí (tedy i pro ty, kteří jeho vinu uznávají) se tím jeho autorita nesnižuje. Zásluhy o pád diktatury a vůbec o existenci polského státu zjevně převažují nad všemi hříchy. Jen se zkrátka ukázalo, že tenhle světec byl především člověk.


Newslettery a nový informační servis si můžete objednat k odběru na adrese https://www.respekt.cz/newslettery

Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].