Čtete jeden z našich pravidelných newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Píšou je pro vás Tomáš Brolík, Pavel Turek, Magdaléna Fajtová, František Trojan, Ondřej Kundra, Jiří Sobota, Silvie Lauder a Andrea Procházková.
Objednejte si k odběru newslettery Respektu. Poslouchejte také stejnojmenný podcast obou autorů.
Dobrý den,
do své druhé sezóny vstoupil pravidelný podcast Respektu nazvaný Americká krása a s tím se pojí několik změn. Za prvé, Barbora Chaloupková se přesunula studovat zahraniční vztahy na Kolumbijskou univerzitu v New Yorku, takže podcast získal stálou zpravodajku na opačné straně Atlantiku. Zároveň si pořídil sourozence v podobě stejnojmenného newsletteru, jehož první vydání právě čtete. Dost možná přijdou ještě další překvapení, ale ta si můžeme odložit na později.
Sezóna 2023/24 bude v každém případě zajímavá a třeba i dramatická, protože se v jejím závěru, listopadu 2024, budou konat prezidentské volby. Odpověď na otázku, zda se do Bílého domu vrátí Donald Trump, zůstane v něm Joe Biden nebo bude všechno ještě úplně jinak, je zatím samozřejmě daleko. My se však budeme v následujících měsících snažit, abyste jako naši čtenáři a posluchači měli dobrý přehled o všem podstatném, co se ve Spojených státech děje.
A hlavně se spolu s námi pokoušeli najít odpověď na otázku, jak je vůbec něco takového možné. Vyznat se v dnešní Americe není snadné, proto jsme na to ostatně hned dva (a v podcastu se Štěpánem Sedláčkem dokonce tři). Ne vždy spolu souhlasíme, a s vašimi komentáři, postřehy nebo návrhy dalších témat nás může být dokonce ještě víc.
Začít můžeme nejaktuálnějším děním. Kolumbijská univerzita sáhla minulý čtvrtek k neobvyklému kroku, uzavřela svůj kampus před veřejností a vpouštěla do něj jenom studenty a zaměstnance, kteří se mohli a byli ochotni prokázat příslušnou identifikační průkazkou. K podobnému bezpečnostnímu opaření sáhla jedna z nejprestižnějších světových vzdělávacích institucí naposledy po 11. září 2001, tedy po teroristických útocích na město, v němž sídlí.
Tentokrát je důvodem napětí mezi studenty v souvislosti s útokem palestinského Hamásu na Izrael a následnou izraelskou odpovědí na území Gazy. Na kampusu došlo už ve středu k ojedinělému násilnému incidentu mezi propalestinskou studentkou a jejím proizraelským kolegou, který musela řešit policie. Na čtvrtek pak byla naplánována shromáždění obou táborů. Odehrávala se v podstatě několik kroků od sebe a měla velmi rozdílný průběh.
Propalestinští studenti přišli protestovat proti podle jejich názoru dlouhodobě jednostranné (proizraelské) interpretaci událostí na Blízkém východě. Jejich skupina čítající zhruba sto až dvě stě účastníků pulzovala energií, účastníci měli často na tváři roušky nebo palestinské šátky, mimo jiné proto, aby předešli identifikaci, hlasitě se skandovala hesla - včetně sporného „Palestine will be free, from the river to the see“, tedy Palestina bude svobodná, od řeky až po břeh moře. Toto heslo se často interpretuje jako kódovaná výzva ke zničení Izraele, někteří účastnící shromáždění ale spoluautorce newsletteru vysvětlovali, že to myslí jinak a že „řeka“ odkazuje k Západnímu břehu, zatímco „moře“ k pásmu Gazy.
O pár metrů dál stál přibližně stejný počet proizraelských studentů. Jejich shromáždění se dlouhé minuty odehrávalo v naprostém tichu, v kruhu a zpočátku se zraky upřenými na nedalekou skupinu skandujících stoupenců Palestinců. Někteří účastníci plakali, jiné se drželi za ruce nebo se objímali. Teprve postupně se dav dal do zpěvu tradiční židovské písně Ose Šalom vyzývající k míru. Na obou shromážděních byla pozoruhodná míra naprostého míjení. Nedošlo prakticky k žádnému kontaktu, propalestinská skupina ignorovala proizraelskou, proizraleská se postupně uzavřela do kruhu a věnovala se vlastnímu uctění památky oběti. K dialogu či vysvětlování stanovisek nedošlo, k dramatickým střetům ale také ne.
Kolumbijská univerzita nebyla jedinou vzdělávací institucí, na níž válka mezi Izraelem a Hamásem vyvolala kontroverze. Propalestinská skupina studentů na Harvardově univerzitě, The Harvard Palestine Solidarity Committee, vydala hned v den útoku Hamásu proti Izraeli prohlášení, v němž stojí že „za vlnu násilí je plně odpovědný Izrael“. Dopis vyvolal vlnu kritiky včetně pohoršení ze strany některých vlivných donorů univerzity, kteří jejímu vedení vyčítají, že se vůči prohlášení dostatečně nevymezila. Kolem harvardského kampusu v následujících dnech kroužil náklaďák konzervativní skupiny Accuracy in Media, který na velké obrazovce promítal tváře a telefonní čísla signatářů zmíněného prohlášení (někteří z nich pak podpisy stáhli).
Další petice, shromáždění či debaty se konají na kampusech po celé zemi - a je zjevné, že studenti jsou ve svých postojích ke konfliktu často rozděleni. New York je nicméně epicentrem napětí. Jednoduše proto, že v něm jako v nejvíce kosmopolitním městě dnešní Ameriky velmi snadno potkáte obyvatele, pro které události na opačné straně planety nejsou teoretickým cvičením, ale žitou praxí a zkušeností. Mnozí plačící proizraelští demonstranti na Kolumbii pochází z Izraele, mají tam příbuzné, znají rodiny obětí. Propalestinští demonstranti mají zase svou zásadně odlišnou zkušenost, místopředseda tamní propalestinské studentské organizace například prožil deset let v palestinském uprchlickém táboře v Sýrii, další účastníci protestů mají příbuzné v obklíčené Gaze.
Spojené státy jako celek nicméně podle posledních průzkumů naslouchají spíše izraelské straně. Podle společného průzkumu NPR/PBS NewsHour/Marist si 65 procent Američanů myslí, že by Spojené státy měly v konfliktu veřejně podporovat židovský stát, pro jeho veřejnou kritiku je naopak pouze osm procent americké populace.
To se teoreticky odráží na americké politické scéně, kde v tuto chvíli převážná většina politiků zaujímá protizraelské postoje, byť rozpory najdeme uvnitř obou hlavních politických stran. Stranou stojí pozoruhodný postoj Donalda Trumpa, který si ani v tragické situaci neodpustil kritiku izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za to, že ho v roce 2020 „zradil“ a odmítl podpořit jím nařízenou leteckou likvidaci velitele íránských Revolučních gard Kásema Solejmáního. Netanjahu se tehdy obával eskalace konfliktu, což se dosti podobá postoji, který v tuto chvíli zaujímá administrativa Joea Bidena.
Ten právě v úterý oznámil, že Izrael přijede tento týden osobně podpořit, cestu do oblasti oznámila také guvernérka státu New York Kathy Hochul (New York je sídlem největší světové židovské komunity mimo Izrael).
Spojené státy se v tuto chvíli snaží vybalancovat vlastní sympatie s Izraelem a nebezpečí, že konflikt přeroste do širší regionální či globální konfrontace. Další podrobnost o americké reakci na válku mezi Izraelem a Hamásem si můžete poslechnout v podcastu Americká krása, který najdete ve čtvrtek na stránkách Respektu nebo na podcastových aplikacích.
Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].